Schází zjistit jediné – zda na exoplanetě panují podmínky, které existenci života umožňují.

Blízká hvězda, která nespálí

V době, kdy čtete tento článek, bylo objeveno už víc než 5200 exoplanet, tedy planet, které obíhají jiné hvězdy než Slunce. Z nich jen 78 má hmotnost nižší než dvojnásobek hmotnosti Země. A z nich nejspíš pouhý tucet obíhá kolem svých hvězd v takové vzdálenosti, v níž by teploty umožňovaly existenci kapalné vody na povrchu  – to znamená, že jejich povrch není příliš horký, aby se voda vypařila, ani příliš chladný, aby zůstávala věčně zmrzlá.

Umístění v obyvatelné zóně je předpokladem pro to, aby planeta mohla hostit život. A právě v této oblasti nalezl týmu astronomů pod vedením Diany Kossakowské z Institutu Maxe Plancka v německém Heidelberu pozoruhodnou exoplanetu.

Její analýzu popisují vědci ve studii v magazínu Astronomy & Astrophysics.

Zmíněná planeta krouží kolem hvězdy typu červený trpaslík jménem Wolf 1069, která se nachází v souhvězdí Labutě a která má hmotnost odpovídající 17 procentům hmotnosti Slunce. 

Planeta, která dostala jméno Wolf 1069b, má 1,36krát větší hmotnost než Země a obíhá kolem hvězdy za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi naší planetou a Sluncem.

Ilustrace znázorňující postavení planety Wolf 1069b v obyvatelné zóně jeho hvězdy, kterou představuje zelený prstenec. | zdroj: kredit-MPIA/J. Neidel

Taková oběžná dráha by byla příliš horká pro obyvatelnost, pokud by Wolf 1069 byl hvězdou jako Slunce, které patří mezi žluté trpaslíky. Červení trpaslíci jsou však mnohem menší a chladnější než naše domovská hvězda.

Jejich obyvatelné zóny jsou proto podstatně blíž ke hvězdě než obyvatelná zóna naší sluneční soustavy, která se rozprostírá kolem oběžné dráhy Země, od horké Venuše po studený Mars.

Wolf 1069b, byť je mnohem blíž k červenému trpaslíkovi než Země ke Slunci, přijímá pouze 65 procent záření, které čerpá naše planeta od své hvězdy.

Planeta věčného dne a věčné noci

Astronomové upozorňují ještě na další problém. Protože obyvatelná zóna červených trpaslíků je blízko hvězdy, exoplaneta, která v ní krouží, je slapově uzamčena. To znamená, že její jedna strana je ve stálém dni a druhá v permanentní noci.

To by z Wolfa 1069b dělalo zvláštní místo k životu, ne však nemožné. Když astronomové modelovali teplotu na povrchu planety, vycházeli z toho, kolik energie by měla získat ze své hvězdy. Při tom zjistili, že noční strana planety bude zamrzlá a nehostinná, ale většina denní strany by mohla být obyvatelná, s teplotami v průměru kolem 12,8 stupňů Celsia.

Ve prospěch obyvatelnosti planety hovoří také poznatek, který zmiňuje jeden z autorů studie.  

„Naše simulace odhalila srážky planety s planetárními embryi během vzniku planetární soustavy. Tyto srážky zahřály mladý svět, což naznačuje, že jádro Wolfa 1069b je stále roztavené obdobně jako jádro Země, a proto by mohlo vytvářet magnetické pole chránící před škodlivým zářením,“ cituje Science Alert astronoma Remo Burna.

Zbývá vysvětlit, jak astronomové exoplanetu vypátrali. Nalezli ji pomocí dalekohledu na observatoři Calar Alto. Zpozorovali změny ve spektrech světla hvězdy, což bylo neklamným znamením, že hvězdy se „kolébá“, protože kolem ní krouží planeta. Při tomto „kolébání“ se hvězda pohybuje kolem těžiště hmotné soustavy (barycentra), které s planetou sdílí.