Astronomové nalezli exoplanetu, tedy planetu u jiné hvězdy než Slunce, která krouží kolem umírající hvězdy typu bílý trpaslík. Tato exoplaneta je bílému trpaslíkovi 60krát blíž než Země Slunci a leží v obyvatelné zóně stabilního hvězdného torza, píše se ve studii publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

„Tohle je poprvé, co bylo něco takového pozorováno v obyvatelné zóně bílého trpaslíka. Existuje tedy možnost života na světě, který kolem něj obíhá,“ cituje stanice BBC profesora Londýnské univerzity Jaye Farihiho, který studii vedl.

Za obyvatelnou zónu je pokládána taková vzdálenost od hvězdy, ve které není ani příliš chladno, ani příliš horko, takže se na tamní planetě může udržet voda v tekutém skupenství. A právě to pokládají astrobiologové za nutnou podmínku existence života.

Zóně se také říká zóna Zlatovlásky podle pohádkové postavy, která jedla ovesnou kaši „ani horkou, ani studenou“.

Prozradila ji gravitace

Astronomové planetu nepozorovali, nemají přímý důkaz o její existenci. Pohyby 65 objektů o velikosti Měsíce, které krouží v zóně bílého trpaslíka s katalogovým označením WD1054–226 vzdáleného od sluneční soustavy 117 let, však naznačují, že tam je. Vzájemná vzdálenost struktur se nemění, což ukazuje, že jsou pod vlivem gravitace blízké planety.

„Pro náš tým to byl šok, její (exoplanety) pohyb byl tak děsivě přesný, že bychom si ho nedokázal vymyslet,“ říká profesor Farihi v rozhovoru s BBC.

Když se poznatek vědců potvrdí, bude to první planeta obíhající bílého trpaslíka s předpoklady k životu. Výsledky by měly posloužit jako podnět k hledání přímých důkazů o planetách u umírajících hvězd.

„Pokud astronomové něco poprvé objeví, obvykle platí, že to je ve vesmíru běžné,“ upozornil profesor Farihi.

Platit by to mělo také v případě bílých trpaslíků a jejich planet s předpoklady k existenci života. Jako bílý trpaslík skončí většina hvězd, i Slunce. Nejdřív se zvětší, stanou se rudými obry. Potom odhodí plynnou obálku a zůstane z nich malý, ale ukrutně hmotný trpaslík vyzařující modrobílé světlo.

Kořistí padlé hvězdy

U zmíněné exoplanety vědci předpokládají, že se stala kořistí bílého trpaslíka. Své původní planety, pokud hvězda nějaké měla, patrně pohltila při expanzi, kdy vyrostla do rudého obra. Potom si zhruba dvěma miliardami lety gravitací přitáhla tělesa ze svého okolí, z nichž nakonec vznikla planeta.

Astronomové odhadují, že podmínky příznivé pro život by na planetě měly trvat přes dvě miliardy let. Nyní je planeta zhruba uprostřed tohoto intervalu.