28. 11. 2018 17:49 - Vesmír
Naše nejbližší galaktické okolí je zřejmě mnohem starší, než jsme si mysleli. Astronomům se podařilo ve vzdálenosti necelých dvou tisíc světelných let objevit červeného trpaslíka, který vznikl před 13,5 miliardami let, tedy jen asi 250 až 300 milionů let po Velkém třesku. Naše Slunce je přitom staré jen 4,6 miliardy let.
Ilustrace červeného trpaslíka,zdroj: NASA
Hvězdy ve vesmíru jsou různě staré, jejich věk většinou pohybuje mezi jedním a deseti miliardami let. Mezi hmotností a věkem dožití hvězdy přitom panuje nepřímá úměra. Čím je hvězda masivnější, tím má kratší životnost, protože v jádrech těžkých hvězd je větší tlak, což způsobuje rychlejší spalování vodíku a zvyšuje zářivý výkon hvězdy.
Nejtěžší hvězdy proto žijí svůj "zářivý život" intenzivně, avšak jen po dobu několika milionů let, zatímco ty nejlehčí spalují své palivo velmi pomalu a v tomto "spororežimu" jim vodík vydrží na řádově desítky až stovky miliard let. Podle dnešních údajů je přitom vesmír starý zhruba 13,8 miliardy let, s chybou měření asi 21 milionů let.
Podle teoretických výpočtů se první hvězdy ve vesmíru měly zformovat zhruba v době 200 až 250 milionů let po Velkém třesku, ještě před vznikem prvních galaxií nebo jejich zárodků. Většina z nich přitom patří k hypotetické populaci III, tedy k nejstaršímu druhu hvězd ve vesmíru, v jejichž nitru se na začátku jejich života nevyskytovaly skoro žádné těžší prvky.
Prakticky všechna hmota ve vesmíru v tomto jeho prvotním období byla totiž tvořena jen vodíkem, héliem a nepatrným množstvím lithia. Těžší prvky vznikaly ve vesmíru až poté, např. během termojaderných reakcí v nitrech hvězd nebo jinými, ještě exotičtějšími způsoby, např. při srážkách neutronových hvězd.
Pokud chceme v okolí našeho Slunce hledat kandidáty na podobné "metuzalémské hvězdy", musíme si uvědomit, že hmotnější hvězdy narozené krátce po Velkém třesku už mají zřejmě svůj aktivní zářivý život za sebou – potřebného věku 13 miliard let nebo delšího se nedožijí.
Nejstarší ještě nevyhořelé hvězdy tedy budou velmi málo hmotné, rozměrem spíše trpasličí (menší než Slunce), a nejspíše tedy budou patřit do kategorie slabě "doutnajících" červených trpaslíků (ještě lehčí a menší hnědé trpaslíky bychom zase nemuseli kvůli jejich slabému vyzařování vůbec zpozorovat).
Přesně takovou hvězdu nedávno našli členové týmu kolem astronoma Kevina Schlaufmana z americké Univerzity Johna Hopkinse. Jejich práce nedávno vyšla v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Astronomové našli kýženého "metuzaléma" v podobě červeného trpaslíka ve vzdálenosti jen 1940 světelných let od Slunce (nachází se v souhvězdí Oltáře na jižní obloze), leží tedy v našem bezprostředním galaktickém okolí, dokonce přímo v tenkém galaktickém disku. Hvězda nese označení 2MASS J18082002–5104378 B (je tedy menší složkou dvojhvězdy) a její stáří vědci odhadli na asi 13,5 miliardy let. Vznikla tedy zhruba 250 až 300 milionů let po Velkém třesku.
Fakt, že tato hvězda ani dnes prakticky neobsahuje prvky těžší než hélium, resp. lithium, zjistili vědci díky podrobné analýze jejího světelného spektra. Přesněji řečeno, žádná jiná dosud objevená hvězda neobsahuje těžší prvky v tak malém množství. To svědčí nejen o tom, že hvězda vznikla brzy po Velkém třesku, ale i o tom, že hořela tak pomalu, že ani prostřednictvím termojaderných reakcí v ní nevzniklo větší množství těžších prvků. Zároveň to znamená, že i naše galaktické okolí je zřejmě starší, než jsme si dosud mysleli (možná až 13,6 miliardy let).
A skutečně, fyzikální poměry uvnitř hvězdy jsou takové, že hvězda “jen o fous” splnila podmínky, nutné pro zapálení vodíku. Tato menší B-složka dvojhvězdy má jen 14 procent hmotnosti Slunce a těžších prvků obsahuje jen tolik, kolik by se jich vešlo do hmotnosti planety Merkur (pro srovnání, uvnitř našeho Slunce je uloženo v těžších prvcích tolik hmotnosti, kolik by činila hmotnost 14 Jupiterů). Hlavní složka této dvojhvězdy (A) je sice o něco větší než Slunce, avšak trochu chladnější.
Astronomové navíc předpokládají, že na místě této dvojhvězdy byla původně jedna větší protohvězda a složka B se od ní odloupla jako menší fragment. Možná k tomu došlo pod vlivem exploze blízké supernovy. Každopádně podobných nejstarších hvězd se dodnes dochovalo velmi málo (jedna připadá asi na 10 milionů hvězd v Galaxii), protože většina prvních hvězd ve vesmíru byla spíše masivních, zářily intenzivně, a tudíž už dávno vyhořely a zanikly.
Zdroje:
https://phys.org/news/2018-11-scientist-elusive-star-big.html
http://astronomy.com/news/2018/11/red-dwarf-is-one-of-the-oldest-in-the-universe
https://www.sciencedaily.com/releases/2018/11/181105160900.htm
https://www.eurekalert.org/pub_releases/2018-11/jhu-jhs110518.php
http://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/aadd97/meta
19. 2. 2019 18:36 - Vesmír - 0
Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat. více
18. 2. 2019 18:01 - Příroda - 0
Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů. více
17. 2. 2019 18:33 - Technologie - 0
V debatách kolem automatizace práce a příchodu inteligentních stojů se občas objevuje argument, že mašiny žádný odpočinek nepotřebují. Mohou přece pracovat bez ustání 24 hodin denně, 7 dní v týdnu! Jak ale připomíná nová studie, i umělým neuronovým sítím "spánek" prospívá k daleko vyšší efektivitě. Zdá se, že období klidu by mohlo být pro vyšší inteligenci jakousi nezbytností. více
16. 2. 2019 18:23 - Vesmír - 0
Před pěti lety byla miláčkem médií – nyní však vyhlásila bankrot. Řeč je o společnosti Mars One, která od roku 2012 (více se proslavila o dva roky později) slibovala nabídnout vybraným lidem jednosměrnou letenku na Mars. Ačkoliv takový konec prakticky všichni odborníci považovali za nevyhnutelný nejpozději v roce 2015, událost opět připomíná, že i Elon Musk má podobnou vizi. "Shodou náhod" ji opět připomněl den po oznámení konce Mars One. více
poslední komentáře | vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)