V historii Země se dá epocha prvohor před 541 až 252 miliony let označit za epochu gigantismu. Mnozí živočichové tehdy "zkoumali", do jakých rozměrů si mohou dovolit růst.

Patřili mezi ně také členovci – tvorové s nebuněčnou vnější kostrou, které se říká exoskelet. Do tohoto kmene patří například hmyz, korýši, krabi, štíři anebo kyjonožci.

Silná klepeta, bodec s jedem

Nová studie věnovaná těmto úchvatným tvorům, kteří se proháněli a lovili na dně prvohorních oceánů a řek, vyšla v magazínu Gondwana Research.

Její autoři, americký paleobiolog Russel Bicknell a australský paleontolog Patrick Smith, se v ní zabývají zejména největšími zástupci tohoto druhu – Jaekelopterus rhenaniae, kteří dorůstali až 2,5 metru. Byli to patrně největší zástupci kmene členovců, kteří kdy obývali Zemi.

Umělecká rekonstrukce největšího členovce všech dob - Jaekelopterus rhenaniae. | zdroj: Profimedia

Kyjonožcům (latinsky Eurypterida) se říká mořští štíři, anebo také mořští škorpióni. Na první pohled je patrné proč. Měli výrazná klepeta, ve kterých vzhledem ke své velikosti museli mít obrovskou sílu, a ocas zakončený bodcem, jenž patrně obsahoval jed.

Byli to blízcí příbuzní štírů, dá se říct jejich bratranci. Na rozdíl od současných štírů, kteří zpravidla dorůstají jen několika centimetrů (největší z nich – Heterometrus swammerdami – měří 20 až 22 centimetrů), se ale ti prvohorní dali měřit v metrech.

Špičkoví predátoři

Bicknell a Smith několik měsíců zkoumali fosilie kyjonožců z australských ústavů a muzeí. Prvohorní moře kolem Austrálie, která v éře těchto živočichů byla ještě součástí superkontinentu Gondwana, byly na kyjonožce mimořádně bohaté.

Fosílie kyjonožce nalezená v australském státe Victoria. | zdroj: Profimedia

Ve své studii dospěli badatelé k závěru, že velcí kyjonožci, zmínění Jaekelopterus rhenaniae, a jim podobné druhy byli vrcholovými predátory, nacházeli se na špici potravního řetězce, obdobně jako dnes žraloci.

Vědci chystají obsáhlou publikaci věnovanou těmto titánům prohánějícím se v mořích kolem dnešní Austrálie, kteří vyhynuli na konci prvohor, v době permského vymírání. Spolu s nimi tehdy z planety zmizelo na 95 procent živočišných druhů.

Příčinou vymření kyjonožců byla patrně kombinace vyšší salinity moří s nedostatkem kyslíku a úbytek potravy.

Studie vyšla v magazínu Gondwana Research.

A na závěr si můžete vyslechnout krátkou přednášku o tvorech, se kterými se člověk nikdy nesetkal.

zdroj: YouTube