Spojené státy odstupují od Pařížské dohody, která má zajistit nižší emise lidmi produkovaných skleníkových plynů. Vlády se v této dohodě zavazují omezit emise na takovou úroveň, aby průměrná globální teplota nevzrostla více než o dva stupně Cesia, usilovat však podle dokumentu mají o 1,5 stupně Celsia.

Nejen v důsledku postoje vlády prezidenta Donalda Trumpa panují pochyby nad tím, zda dohoda, kterou ratifikovala Evropská unie včetně Česka, bude plněna a zda bude mít na globální oteplování očekávaný dopad.

Staré plus nové emise

Nová studie klimatologů z Univerzity Oslo přitom připomíná, že i zvýšení teplot o 1,5 stupně Celsia, které je optimistickým předpokladem, nezakonzervuje svět v jeho dnešní podobě. Skleníkové plyny uvolněné mezi lety 2015 až 2030 i při výrazné redukci emisí budou schopny zvýšit hladiny moří o 20 centimetrů k roku 2300.

zdroj: YouTube

K těmto dvaceti centimetrům je nutno přičíst předešlé emise, které zvýší hladinu zřejmě o další metr do roku 2300.

Dvacet centimetrů navíc není málo. Od roku 1900 stoupla hladina moří o 16 až 21 centimetrů, efekt emisí za zmíněných patnáct let by tedy byl podobný jako za celé století.

Nárůst o metr, k němuž je třeba přičíst oněch "nových" 20 centimetrů, vychází z dat IPCC. Nová "dodatečná" dvaceticentimetrová cifra tak především připomíná, že dopad antropogenního oteplení, které vzniká činností člověka, bude i v tom nejutopičtějším scénáři znát ještě staletí po snížení emisí.

Život v potápějících se Benátkách jde dál. Zatím… | zdroj: Profimedia

I okamžité zastavení emisí tedy nezbaví existenčních problémů se stoupající vodou oblasti, jakými jsou Nizozemsko, Bangladéš či tichomořské ostrovy. 

Pravda, dopady budou sníženy tím, že nárůst hladiny bude pozvolný. Bude tedy čas na vybudování hrází u velkých aglomerací či přesídlení dále od pobřeží.

Už nyní žije pod hranicí přílivu více než 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází a vlnolamů. 

Nedávno zaplavila vzedmutá voda benátskou baziliku svatého Marka. Bazilika byla zatopena teprve pošesté za posledních více než tisíc let, z toho však počtvrté za posledních dvacet let. Také to naznačuje aktuálnost klimatických změn.

Důsledky zvyšující se hladiny už silně pociťuje také například Indonésie, jejíž vláda oznámila přesun hlavního města z Jakarty, která je čím dál tím víc náchylná k záplavám.

S dohodou i bez ní

Je ale zvýšení v součtu o 1,2 metru konečné? Jak napovídá odstoupení USA od Pařížské dohody, je odpověď na tuto otázku spíše záporná. Aktuální práce navíc upozorňuje, že mořská hladina bude stoupat s Pařížskou dohodou i bez ní.

Jak tomu čelit? Kromě přesidlování nebo stavby hrází se nabízí rovněž metody aktivního snižování emisí, můžeme se pokusit zachycovat atmosférický oxid uhličitý. Doposud jsme do atmosféry látky spíše vypouštěli – ale teoreticky máme potenciál je z ní i odebírat.

Odstraňováním CO₂ ze vzduchu se zabývá například kanadská společnost Carbon Engineering. Mezi jejími investory jsou překvapivě giganti z oboru těžby fosilních paliv: Chevron, Occidental a uhelnou korporaci BHP.

Ačkoliv kvůli vzdálenému horizontu roku 2300 dnešní čtenář nemusí panikařit, posledních pět let sucha připomíná, že hmatatelné zhoršení stability přírodních jevů může dostat dávno před tím, než se začnou přepisovat mapy pobřežních oblastí.

Studie byla publikována v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.