Tým expertů toho docílil srážkami jader olova v urychlovači. Když se v tomto zařízení míjejí dvě jádra těžkého olova, dochází k interakcím jejich extrémně silných elektromagnetických polí.

Ta mohou dosahovat takové intenzity, že může docházet k „vytrhnutí“ protonů z jádra olova. Pokud jsou vytrženy tři, promění se olovo s 82 protony v jádro zlata se 79 protony rychlostí zhruba 89 tisíc jader za sekundu.

Tomuto procesu se říká elektromagnetická disociace. Dochází při něm k excitaci a emisím protonů a neutronů po pohlcení energetickým virtuálním fotonem jádrem olova. Nejčastěji při tom vzniká thallium a rtuť (ztráta jednoho a dvou protonů).

Výroba zlata? Ale kdepak!

Každopádně zlato vytvořené coby vedlejší produkt experimentů mělo životnost pár mikrosekund. Rozpadlo se při nárazu o stěny urychlovače.

Kromě toho šlo o tak malé množství, že by nestačilo ani na špendlíkovou hlavičku. Bavit o výrobě zlata se tedy rozhodně nelze.

V letech 2015 až 2018 se podařilo v rámci stejného experimentu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) vygenerovat asi 86 miliard jader zlata. Vědci to označují za fascinující úspěch, který by mohl vést k dalším zajímavým experimentům.