Když se podíváme na mapu nebo glóbus, představíme si lidi na severním a jižním pólu vůči sobě nohama vzhůru. Ti na jižním pólu by přitom měli stát hlavou dolů. Je to vtipná představa, realita je ale trošku jinde. Ano, z pohledu vesmírného pozorovatele by to byla skutečně pravda. Gravitace nás ovšem táhne směrem do středu planety, a právě tento směr náš mozek definuje jako „dolů“.

Úhel pohledu

Lidský organismus nevnímá, že je vzhůru nohama. Země je koule pohybující se prázdným prostorem a ve skutečnosti žádné „nahoře“ a „dole“ nemá. Rozhodující je pouze gravitační síla působící kolmo k povrchu. Proto se cítíme stejně bez ohledu na to, kde stojíme. Na jižním pólu byste se cítili úplně stejně jako kdekoli jinde.

Naše tělo změnu nezaznamená. Prozradí ji ale pohled na nebe. Měsíc uvidíme obráceně, známé krátery budou jinde. Podobně to bude se souhvězdími.

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – kdyby měli nějakou obří lupu – by skutečně viděli lidi obráceně. Ti by ale tvrdili, že obráceně nejsou.