Oxfordská vakcína na covid zabírá. V Česku může být koncem roku
23. 11. 2020 – 12:06 | Technologie | ave | Diskuze:
Covidová vakcína od firmy AstraZeneca bude patrně první, kterou se bude očkovat v Česku. Výsledky testů ukazují, že je účinná až v devadesáti procentech případů. Česká vláda si předběžně objednala tři miliony dávek.
Vakcína vyvinutá britsko-švédským farmaceutickým gigantem AstraZeneca ve spolupráci s ústavy Oxfordské univerzity – Jennerovým institutem a Oxfordskou vakcinační skupinou – může být první očkovací látkou proti covidu schválenou k použití v Evropské unii, tedy i v Česku.
Za pakatel a snadno dostupná
AstraZeneca v pondělí zveřejnila průběžné výsledky třetí závěrečné fáze testů. Vakcína podle nich vykazuje průměrnou účinnost v 70 procentech případů. To znamená, že patrně nebude tak efektivní jako konkurenční látky amerických firem Moderna a Pfizer, které dosáhly až 95procentní účinnosti. Může se jim však přiblížit při optimálním dávkování.
Vakcína AstraZeneca je účinná z 90 procent, pokud je člověku podána polovina dávky a za měsíc je mu pak aplikována plná dávka. Jiný dávkovací režim prokázal účinnost 62 procent. Při něm byly aplikovány dvě plné dávky v rozmezí jednoho měsíce.
Kombinovaná analýza z obou dávkovacích režimů tak vyústila v průměrnou účinnost na úrovni 70 procent.
"Všechny výsledky jsou statisticky významné," píše k tomu analýza agentury Reuters.
A co je také podstatné: Oxfordská vakcína bude sedmkrát levnější než vakcína od Pfizeru, snazší na výrobu, dopravu a skladování. Nebude ji nutné přepravovat a uschovávat v mrazicích nebo chladicích boxech jako látky od Moderny nebo Pfizeru.
AstraZeneca také ujišťuje, že vakcína nemá vážné vedlejší účinky a lidé, kteří se testů účastnili, ji dobře snášeli v obou dávkovacích režimech.
Vakcíně musí udělit licenci Evropská komise. Evropská agentura pro léčivé přípravky, jejíž posudek bude pro licenci vakcíny klíčový, už zahájila předběžný přezkum dat získaných z klinických testů očkovací látky, které by mohly skončit počátkem prosince. Tento souběžný postup by měl uspíšit schvalovací proceduru.
Není vakcína jako vakcína
Vakcína z Oxfordu spoléhá na vyzkoušenou a často používanou vektorovou technologii, při níž se lidský organismus oklame tím, že se do něj vpraví adenovirus (typ viru bez obálky), na který se připojí genetická informace z koronaviru. Výsledná směs je neškodná, přesto vyvolá imunitní reakci organismu.
zdroj: YouTube
Vakcína od Pfizeru, stejně jako očkovací látka vyvíjená firmou Moderna, je jiného typu. Využívá mRNA, což je řetězec nukleové kyseliny (RNA) sloužící jako předpis pro výrobu bílkovin.
Molekuly této kyseliny jsou ve vakcíně uloženy do nanočástic, které je dostanou do buněk. V buňce se RNA uvolní a přinutí ji, aby vytvořila ochranné proteiny, které pak vyprovokují útok imunitního systému na koronavirus.
Testujeme, vyrábíme, spěcháme
České ministerstvo zdravotnictví už počátkem října objednalo tři miliony vakcín proti covidu z dodávek nasmlouvaných u firmy AstraZeneca Evropskou komisí. Celkem má ministerstvo objednanou očkovací látku pro 5,5 milionu obyvatel od tří společností – kromě AstraZeneca také od Pfizeru a Johnson & Johnson. Zaplatí za ně 1,8 miliardy korun. O dalších milionech dávek vyjednává s dalšími výrobci.
Očkování v Česku má být hrazené z veřejného zdravotního pojištění a dobrovolné. Přednostně budou očkovány rizikové skupiny, zdravotníci a pracovníci v sociálních službách. Časový harmonogram ministerstva počítá s tím, že na konci roku dorazí dávky pro 400 tisíc lidí, v prvním čtvrtletí příštího roku nejméně pro 850 tisíc lidí.