Upwelling se v Panamském zálivu objevuje zpravidla na přelomu zimy a jara v období sucha a silných pasátů – větrů převládajících v tropických oblastech, Pasáty vytlačují teplou vodu od pobřeží a chladná voda ze dna stoupá vzhůru. Jde o takový krátký, ale intenzivní pulz biologické aktivity.

Upwelling je zásadní pro ochlazování mořské hladiny, vysokou produktivitu oceánského života a udržení ekologické rovnováhy. Právě díky upwellingu je záliv považován za ráj pro rybáře.

Koncem loňského roku však vědce z panamského Smithsonova institutu pro tropický výzkum (STRI) a chemického institutu Maxe Plancka v Mohuči zaskočilo jeho selhání.

Co se stalo

Proces podle pozorování začal místo v lednu až v březnu a netrval obvyklé dva měsíce, ale dvanáct dní. Teplota oceánu klesla jen na 23,3 stupně Celsia v porovnání s běžnou minimální hodnotou 19 stupňů Celsia.

Biologické dopady selhání se projevily velice rychle. Vědci zaznamenali významný úpadek fytoplanktonu, který je závislý na živinách ze dna oceánu. To ovlivnilo potravní řetězec na několika úrovních. Některé druhy ryb (hlavně sardinky a makrely) zaznamenaly pokles populací kvůli nedostatku potravy.

Tyto druhy jsou životně důležité pro regionální rybolov, ať už se bavíme o místní obživě nebo komerčním obchodu.

Vědci varují, že pokud by se selhání opakovalo, důsledky by mohly být zničující pro biodiverzitu i ekonomiku.

Podle nich za selhání mohly slabší pasáty, jejichž výskyt byl o 74 procent nižší. Na tom nese vinu klimatická změna. Ta mění rozložení tlaku a teplot v atmosféře, což vede k oslabení, menší předvídatelnosti či změnám lokalit pasátů.