Vědci z Cambridge zveřejnili v roce 2025 studii, která poskytuje doposud nejkomplexnější „mapu“ toho, jak mozek dospívá, stabilizuje se a stárne. Z analýzy tisíců snímků magnetické rezonance propojených s demografickými daty vyplynulo pět hlavních fází — nebo epoch — mozkového vývoje: dětství (0–9 let), dospívání a mladá dospělost (9–32 let), dospělost (32–66 let), rané stárnutí (66–83 let) a pozdní stárnutí (83+ let). 

Dětství (0–9 let): mozek roste nejrychleji — dvojnásobně se zvyšuje objem šedé a bílé hmoty, narůstá počet synapsí. Zároveň probíhá proces tzv. synaptického řezání (synaptic pruning): zbytečné synapse zanikají, ty častěji používané se upevňují. Výsledkem je síť s maximální plasticitou a vysokou kapacitou učení. 

Dospívání a mladá dospělost (9–32 let): období, které nová studie definuje jako prodloužené dospívání mozku. Bílá hmota — tedy spoje mezi oblastmi mozku — se dále rozvíjí, zvyšuje se efektivita komunikace mezi regiony a mozek sílí do své plné funkční kapacity. Přesun od dětství k plné dospělosti je plynulý, ale zásadní: kolem 32 let dochází k největšímu organizačnímu skoku — mozek se „naklepá“ a připraví na dlouhé období stability. 

Dospělost (32–66 let): zhruba třicetileté „plateau“, kdy struktura mozku zůstává relativně stabilní — žádné dramatické přestavby, spíše údržba. Toto je doba, kdy mozek funguje nejlépe: kombinace stability, zkušeností, rychlosti zpracování informací a neuroplasticity je v rovnováze. 

Raný věk stárnutí (66–83 let): mozkem začínají procházet první známky úpadku — bílá hmota se ztenčuje, rychlost přenosu nervových signálů zpomaluje, účinnost neurotransmiterů klesá. To má za následek zhoršení paměti, pomalejší myšlení, občasné výpadky pozornosti — typické je i zhoršení multitaskingu. 

Pozdní stárnutí (83+ let): etapa výrazného úbytku nervových spojení, u některých lidí i prostoru pro kompenzaci — mozek spoléhá na menší, efektivnější sítě, ale celkově klesá rychlost a kognitivní flexibilita. U zdravých jedinců může přetrvávat dlouho zachovaná oddanost vzpomínkám, zkušenostem a znalostem — to, co často nazýváme „životní moudrostí“. 

Dosavadní představa byla, že mozek dospívá někdy v rané dospělosti a pak postupně pomalu stárne — lineárně, bez zásadních zvratů. Nová data ale ukazují, že vývoj i stárnutí jsou spíše rozděleny do několika fází — s obdobími růstu, stability i úpadku. To má několik zásadních důsledků. Jednak pomáhá vysvětlit, proč se u některých dětí či dospívajících objevují neurovývojové či mentální poruchy — mozek je v přestavbě, v kritické fázi citlivé na prostředí i psychiku. 

Pro dospělé to znamená, že období kolem třicítky je ideálním časem pro „posílení mozku“ — investovat do učení, nových dovedností, zdravého životního stylu, který může zadokumentovanou stabilitu prodloužit co nejdéle.

A pro seniory to znamená, že úpadek nikomu nehrozí hned — mozek může zůstat funkční velmi dlouho, zvlášť pokud udržujeme jeho aktivitu, tělesnou kondici, sociální kontakty a stimulaci. 

Velkou výhodou nového konceptu je, že přestáváme mluvit o mozku jako o “stroji, co se opotřebuje”, a začínáme vnímat životní dráhu jako sérii přirozených přestaveb — s tím, že každá fáze má své silné stránky i rizika.

Děti a teenagery:zásobárna plasticity a učení— ideální doba na jazyk, sport, kreativitu.

Mladí dospělí a třicátníci: nejvýkonnější mozek— skvělý čas na náročné úkoly, kariéru, vzdělání, budování.

Dospělí 30–66: stabilita a zkušenost— čas pro plánování, rozhodování, využití zkušeností.

Seniorské roky: hloubka myšlení, moudrost, zkušenost — plus výzva udržet rychlost reakcí a paměť.

Navíc — mozek může být opravitelný. Díky plasticitě (neuroplasticity) se může přizpůsobovat, obnovovat, reagovat i v pozdějším věku, pokud mu dáme stimul — učení, sociální interakce, zdravý spánek, pravidelnou fyzickou aktivitu, smysluplné výzvy.

Praktické implikace pro každého z nás

Pokud přijmeme, že mozek prochází životem po „stopách“, má to několik praktických důsledků:

1. Vzdělávej se celý život. Mozek roste, když je aktivní — nauč se nový jazyk, hudební nástroj, programování, umění. To je investice do dlouhé vitality poznání.

2. Buďte v pohybu. Fyzická aktivita podporuje prokrvení mozku a tvorbu nových spojení — a pomáhá kompenzovat úbytek spojený se stářím.

3. Nebojte se změn. Kariéra, životní styl, výzvy — mozek dokáže reagovat na nové podněty i v pozdějším věku.

4. Sociální vazby a smysl. Komunikace, vztahy, smysluplná činnost — to vše udržuje mozek v kondici.

5. Péče o zdraví. Spánek, výživa, prevence chronických nemocí — žádný „super mozek“ není bez zdravého těla.

Závěr: mozek je nejdynamičtější orgán — a životní cesta proměn

Nový výzkum změnil náš pohled na mozek. Už nejde o “nástroj, který se opotřebuje”, ale o živý organismus, který se přetváří, přizpůsobuje a mění po celý život — s jasnými milníky, s obdobími růstu, stability i úpadku.

Znát tyto etapy nám dává moc: můžeme lépe porozumět sami sobě, plánovat život tak, aby každá fáze byla využita naplno — a aby mozek nejen stárnul, ale zůstal aktivní, pružný a bystrý co nejdéle.