Planeta dostala jméno Proxima b. Patrně má pevnou strukturu podobnou Zemi.

Její existenci naznačili astronomové Evropské jižní observatoře před čtyřmi lety. Jenže ve světě vědy není nic jisté.

Výzkumníci pod vedením astrofyzika Alejandra Suarez Mascareña se proto ke zkoumání Proximy b vrátili, aby její existenci přesnějšími měřeními potvrdili, anebo vyvrátili. Použili k tomu nový spektrograf ESPRESSO. (Nezaměňovat s kávou nebo kávovarem, zkratka znamená Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanet and Stable Spectroscopic Observations.)

Závěrem svého bádání vědci vyřkli poznatek: Skutečně je tam!

Ale nejen to – jejich data zpřesnila poznatky o Proximě b. Především jsme se dozvěděli, že planeta má 1,17násobek hmotnosti Země.

Nynější várka dat potvrdila i to, že Proxima b obíhá v teoreticky velmi příznivé zóně života – úroveň jasu Proxima Centauri je právě taková, aby umožňovala existenci tekuté vody na povrchu exoplanety. To hypoteticky dává šanci pro vznik života.

Nová generace spektrografů spolu s observatořemi by mohla v příštích letech a desetiletích zjistit ještě detailnější údaje o složení atmosféry Proximy b. Pokud by se na ni našel kyslík, mohlo by to leccos znamenat.

Stále však platí, že pro Proximu b může být označení "zóna života" eufemismem. Planeta obíhá v takové vzdálenosti, že svit hvězdy Proxima Centauri by mohl rozpustit vodní led, ale neproměnit ho na páru. Potud jsou podmínky podobné jako na Zemi.

Jenže samotná Proxima Centauri není stejná jako naše Slunce – je to červený trpaslík, takže je menší, tedy méně svítivější.

Proxima b obíhá mnohem blíže své mateřské hvězdě, rok na ní trvá pouze 11 pozemských dnů. To může podmínky života hatit jinými způsoby. Je pravděpodobné, že takto blízko je Proxima b zasahována silnými hvězdnými erupcemi.

Je tedy předčasné tvrdit, že by Proxima byla vyvoleným světem, kde objevíme mimozemšťany, či dokonce vhodné místo pro kolonizaci.  Taková naděje je mizivá.

S definitivními soudy si však počkejme na další měření. A mějme na paměti, že vesmír nám už v minulosti připravil nejedno překvapení.

Patří se však upozornit, že Proxima b je od nás vzdálena asi 4,2 světelných roků. Let k ní pomocí současných technologií by nám podle odhadů americké vesmírné agentury NASA zabral 73 tisíc let.

zdroj: YouTube

Výsledky výzkumu jsou shrnuty v magazínu Astrobiology