Obsáhlý výzkum, založený na datech z jedenácti států, ukazuje, že politici se dožívají vyššího věku než zbytek populace. Někde je tento rozdíl překvapivě vysoký. 

Nůžky se rozevírají

Vědci z institutu Oxford Population Health v Anglii zkoumali, zda existují nějaké profese, které jsou spojeny s lepším zdravím a delším životem. A na jednu takovou skupinu záhy narazili – tvoří ji politici ve vysokých funkcích.

Skutečnost, že se dožívají vyššího věku, ukázala data z Austrálie, Rakouska, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Nového Zélandu, Švýcarska, Spojeného království a Spojených států. Pro každou zemi měli vědci údaje z let 1945 až 2014, z některých států však dostali ještě starší i novější data.

Soubor dat zahrnoval 57 561 politiků, z nich 40 637 už zemřelo. Podíl žen mezi politiky se pohyboval od tří procent (Francie a USA) do 21 procent (Německo).

Výzkumníci ve studii publikované v odborném časopisu European Journal of Epidemiology porovnávali počet úmrtí politiků v jednotlivých letech s celkovými úmrtnostními statistikami populace.

Oxforští experti také počítali, jaká je pravděpodobnost, že „nepolitici“ a politici ve věku 45 let zemřou během následujících deseti let a potom vždy každou další dekádu.

Hlavní výsledky studie se dají shrnout do těchto bodů:

• Téměř ve všech sledovaných zemích měli politici podobnou úmrtnost jako ostatní populace na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století.

• Během dvacátého století se se začali politici dožívat vyššího věku než zbytek populace. Tyto rozdíly se zvyšovaly.

• Mezi státy jsou značné rozdíly. Zatímco v Itálii měl typický člen široké veřejnosti v posledních letech 2,2krát vyšší pravděpodobnost, že zemře během příštího roku než politik stejného věku a pohlaví, na Novém Zélandu byla tato pravděpodobnost „pouze“ 1,2krát vyšší.

• Rozdíl v naději na dožití mezi politiky a běžnou populací ve věku 45 let se v druhé polovině minulého století rovněž výrazně zvýšil. V současné době se rozdíly v očekávané délce života pohybují od tří let ve Švýcarsku do sedmi let ve Spojených státech.

Co za tím rozdílem vězí?

Vědci dospěli k závěru, že za delším životem politiků nejsou pouze jejich nadprůměrné příjmy. Upozorňují, že příjmová nerovnost začala růst v 80. letech minulého století, ale rozdíly v délce života se začaly prohlubovat už mnohem dřív, před rokem 1940.

K delšímu životu politiků proto nejspíš přispívají další okolnosti. Výzkumníci zmiňují kvalitu zdravotní péče i dostupnost dokonalejší léčby kardiovaskulárních onemocnění, které často postihují politiky. Anebo kvalitnější stravu a zdravý životní styl politiků, který se mnohde stal neodmyslitelnou součástí jejich obrazu ve společnosti.

Ve studii se rovněž připomínají dřívější výzkumy, podle nichž se vyššího věku dožívají lidé s vyšší mírou sociálních kontaktů – a právě do této skupiny politici patří.

Philip Clarke, profesor ekonomiky zdravotnictví a hlavní autor studie na webu Oxfordské univerzity, k výsledkům výzkumu napsal:

„Snižování nerovností v oblasti zdraví by mělo být na předním místě agendy vlád. Klíčovým úkolem je najít způsoby, jak zvýšit očekávanou délku života veřejnosti, aby se smazaly rozdíly s elitními skupinami, mezi které patří politici.“