Do konce roku se sníží střední délka života českých mužů o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. Dospěli k tomu ve své analýze, v níž srovnávali úmrtnost v roce 2020 s předchozími lety, experti z nově založené iniciativy Sníh.

Počet úmrtí se zvýšil o sto procent!

Iniciativa, která sdružuje odborníky z různých oborů a chce prosazovat v úsilí o ukončení epidemie covidu vědecké důkazy, upozornila, že příčinou poklesu střední délky života je vysoký nárůst úmrtnosti. Za ní přitom nestojí jen samotný covid, ale také "nezvládnutá epidemie".

Úmrtnost se v Česku prudce zvýšila na podzim, což je patrné z dat a následujícího grafu Českého statistického úřadu.

Graf si pro lepší rozlišení rozklikněte. | zdroj: ČSÚ

Ve 44. týdnu roku 2020 (26. října až 1. listopadu) zemřelo v Česku 4194 lidí – o 2128 víc, než je průměr předchozích čtyř let. To je nebývalý více než stoprocentní nárůst. A to ještě statistický úřad na svém webu upozorňuje, že data za letošní rok nejsou kompletní, jsou ještě průběžně doplňována.

Co je také pozoruhodné – ve statistice na webu ministerstva zdravotnictví (https://koronavirus.mzcr.cz/) můžete zjistit, že ve stejném 44. týdnu zemřelo na covid anebo s covidem 1344 lidí. Rozdíl mezi nárůstem zemřelých a covidovou statistkou je tedy 784.

Nejen covid zabíjí

Demografka Dagmar Dzúrová, to vysvětluje takto: "Růst zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid a s covidem a druhá část je v důsledku jiných příčin." Mezi jiné příčiny řadí například zanedbanou preventivní péči v době, kdy je zdravotnictví přetížené péči o covidové pacienty.

Je přitom zjevné, že vyšší počet zemřelých ve srovnání s předchozími lety můžeme očekávat také v prvních měsících příštího roku – během nastupující třetí vlny covidu.

Dá se proto usuzovat, že i v roce 2021 bude naděje dožití v Česku nižší než v letech před příchodem covidu. Tím spíš, že se výrazněji, než letos projeví zanedbávaná prevence, na kterou upozorňuje Dzúrová a kterou covidové statistiky ministerstva zdravotnictví nezachycují.

Iniciativa Sníh, ve které Dzúrová působí, je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum pojmenované po britském lékaři Johnu Snowovi, zakladateli oboru epidemiologie. Její představitelé dospěli k závěru, že chyby v řízení pandemie připravily letos Čechy o 90 tisíc let života.

Anglie a Česko, najdi rozdíly

Nahlíženo z Česka je zajímavé, že odhad poklesu střední délky života, který iniciativa Sníh zveřejnila, odpovídá výsledku studie zkoumající dopady na naději dožití v Anglii a Walesu, kterou provedli výzkumníci z Oxfordské univerzity.

Pokud budeme poměřovat počet obětí k počtu obyvatel, jsou Anglie a Wales srovnatelně zasažené jako Česko a podle předběžných výsledků se i tam střední délka života snížila zhruba o rok – o 0,9 roku u žen a 1,2 roku u mužů ve srovnání s úrovněmi roku 2019.

Také oxfordská studie byla založena na výpočtu nadměrné úmrtnosti. Rozdíl je však v tom, že zatímco Anglie a Wales měly nejvíc obětí během první vlny, Česko během vlny druhé.

Další graf statistického úřadu ukazuje, že reakce na druhou vlnu byla pozdní a nedostatečná. Zachycuje celoroční statistiku zemřelých podle týdnů. 

Graf si pro lepší rozlišení rozklikněte. | zdroj: ČSÚ

Na březnových špičkách se odráží vliv chřipkových epidemií. Je patrné, že zejména v roce 2018 (červená křivka) udeřila chřipka s mimořádnou silou.  

Rychlá opatření proti šíření koronaviru však letos na jaře udržela počet zemřelých v průměru posledních let. Na podzim však ruku v ruce s nezvládnutou chytrou karanténou počet úmrtí (nejen covidových) prudce akceleroval.