Pozemské dny se prodlužují, důkaz nalezen v lastuře

VIDEO MAGAZÍN - Vesmír autor: ave

Dny na naší planetě byly kdysi výrazně kratší a rok jich měl víc. Vědci to ověřili neobvyklou metodou.

Pohled z vesmíru na svítání nad Pacifikem

Pohled z vesmíru na svítání nad Pacifikem , zdroj: Profimedia.cz

Země "zlenivěla", v minulosti se otáčela rychleji. Už dříve to zjistili na základě analýzy skal vystavených přímému slunečnímu svitu vědci z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu. Z jejich výzkumu vyplynulo, že dny před 1,4 miliardou let trvaly jen 18 hodin, zatímco dnes máme k dispozici téměř 24 hodin.

Příčinou zpomalování planety je její vzájemné působení s Měsícem, tření zemských přílivů, které způsobuje gravitační tah Měsíce. Astrofyzici přirovnávají Zemi ke krasobruslařce, která při piruetě zpomaluje tím, že roztahuje paže.

Měsíc se při této interakci vzdaluje od Země rychlostí necelých čtyř centimetrů za rok.

Historie zapsaná v lastuře

Tento jev teď geochemici ze Svobodné univerzity Brusel ověřili a upřesnili z letokruhů na sedmdesát milionů let staré lastuře mlže Torreites sanchezi – druhu, který z planety zmizel za hromadného vymírání na konci křídy před 66 miliony lety.

Vědci podrobili skořápku živočicha mikroskopickému rozboru, hmotnostní spektrometrii a rentgenové fluorescenci. Mravenčí technickou a analytickou práci popisují v odborném žurnálu Paleoceanography and Paleoclimatology.

"Získali jsme unikátní data z geologické historie Země, a tak jsme mohli nahlédnout do doby před sedmdesáti miliony lety," píše vedoucí výzkumného týmu, geochemik Niels de Winter.

Vědci vycházeli z poznatku, že obdobně jako letokruhy ukrývají informace o stáří stromů, také zbarvení lastur poskytuje data o jejich stáří a zároveň o ročních obdobích. Ochranné schránky mlžů se zbarvovaly tmavěji během zimy, světleji v průběhu léta.

Chemický rozbor lastury, jejíž obyvatel žil devět let, odhalil, že voda v oceánech před 70 miliony lety měla teplotu 40 stupňů Celsia, v zimě kolem 30 stupňů.

Kromě letokruhů (makrovrstev) počítali badatelé také mikrovrstvy, které přibývají rychlostí jedna za den. Uvnitř jednoho letokruhu jich zaznamenali 372. Právě tolik dnů měl tedy pozemský rok.

Z dřívějších výzkumů vyplývá, že délka roku se nemění, protože se nemění oběžná dráha Země. A tak lze jednoduše spočítat, že den před 70 miliony lety měl 23,5 hodiny.

Jak prosté, Watsone!

Snímek obrazovky (167) Mikrovrstvy (denní přírůstky) na lastuře, zdroj: Vrije Universiteit Brussel

Tagy: věda a poznání historie vesmíru vesmír vědecký výzkum a studie paleontologie solární den

Zdroje: Paleoceanography and Paleoclimatology