Pozemské dny se prodlužují, důkaz nalezen v lastuře

15. 3. 2020 – 18:04 | Vesmír | ave | Diskuze:

Pozemské dny se prodlužují, důkaz nalezen v lastuře
Pohled z vesmíru na svítání nad Pacifikem | zdroj: Profimedia.cz

Dny na naší planetě byly kdysi výrazně kratší a rok jich měl víc. Vědci to ověřili neobvyklou metodou.

Země "zlenivěla", v minulosti se otáčela rychleji. Už dříve to zjistili na základě analýzy skal vystavených přímému slunečnímu svitu vědci z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu. Z jejich výzkumu vyplynulo, že dny před 1,4 miliardou let trvaly jen 18 hodin, zatímco dnes máme k dispozici téměř 24 hodin.

Příčinou zpomalování planety je její vzájemné působení s Měsícem, tření zemských přílivů, které způsobuje gravitační tah Měsíce. Astrofyzici přirovnávají Zemi ke krasobruslařce, která při piruetě zpomaluje tím, že roztahuje paže.

zdroj: YouTube

Měsíc se při této interakci vzdaluje od Země rychlostí necelých čtyř centimetrů za rok.

Historie zapsaná v lastuře

Tento jev teď geochemici ze Svobodné univerzity Brusel ověřili a upřesnili z letokruhů na sedmdesát milionů let staré lastuře mlže Torreites sanchezi – druhu, který z planety zmizel za hromadného vymírání na konci křídy před 66 miliony lety.

Vědci podrobili skořápku živočicha mikroskopickému rozboru, hmotnostní spektrometrii a rentgenové fluorescenci. Mravenčí technickou a analytickou práci popisují v odborném žurnálu Paleoceanography and Paleoclimatology.

"Získali jsme unikátní data z geologické historie Země, a tak jsme mohli nahlédnout do doby před sedmdesáti miliony lety," píše vedoucí výzkumného týmu, geochemik Niels de Winter.

Vědci vycházeli z poznatku, že obdobně jako letokruhy ukrývají informace o stáří stromů, také zbarvení lastur poskytuje data o jejich stáří a zároveň o ročních obdobích. Ochranné schránky mlžů se zbarvovaly tmavěji během zimy, světleji v průběhu léta.

Chemický rozbor lastury, jejíž obyvatel žil devět let, odhalil, že voda v oceánech před 70 miliony lety měla teplotu 40 stupňů Celsia, v zimě kolem 30 stupňů.

Kromě letokruhů (makrovrstev) počítali badatelé také mikrovrstvy, které přibývají rychlostí jedna za den. Uvnitř jednoho letokruhu jich zaznamenali 372. Právě tolik dnů měl tedy pozemský rok.

Z dřívějších výzkumů vyplývá, že délka roku se nemění, protože se nemění oběžná dráha Země. A tak lze jednoduše spočítat, že den před 70 miliony lety měl 23,5 hodiny.

Jak prosté, Watsone!

Snímek obrazovky (167) Mikrovrstvy (denní přírůstky) na lastuře | zdroj: Vrije Universiteit Brussel

Zdroje:
Paleoceanography and Paleoclimatology

Nejnovější články