Predátoři z hlubin jsou téměř neviditelní, umí pohltit světlo

18. 7. 2020 – 18:26 | autor: ave | komentáře:

Predátoři z hlubin jsou téměř neviditelní, umí pohltit světlo
Idiacanthus antrostomas, známý jako pacifický černý drak. | zdroj: Karen Osborn/Smithsonian

Vědci odhalili tajemství maskování ultračerných dravých ryb žijících v hlubinách. Předpokládají, že se může uplatnit v technologiích z lidského světa.

Mořští predátoři jsou důmyslnější, než by leckdo předpokládal. Loví v hlubinách pomocí ultračerné kamufláže a luminiscenčních návnad.

Místo bez úkrytu

Do míst, která leží stovky metrů až pět a více kilometrů pod hladinou, téměř žádné světlo neproniká.

"V hlubokém otevřeném oceánu není kam se schovat. Jedinou možností zvířete je splynout s pozadím," řekla zoologožka Karen Osbornová z Národního muzea přírodní historie Smithsonovského institutu ve Washingtonu, když představovala studii o predátorech žijících ve velkých hloubkách oceánů.

Studie, na které se podílela a kterou vědci publikovali v časopise Current Biology, popisuje šestnáct druhů ultračerných dravých ryb. Každá je vybavena kůží, která jí umožňuje být téměř neviditelným tvorem. Tento "černější než černý" exteriér pohltí 99,95 procent všech fotonů, a vytváří tak temný plášť na tmavém pozadí oceánu.

Dokonce i poté, co jsou vytaženy na hladinu se tyto ryby jeví jako pouhé tmavé siluety. "Nezáleželo na tom, jak jste nastavili kameru nebo osvětlení – ony prostě nasály všechno světlo," pravila Osbornová o svém prvním pokusu vyfotografovat hlubinné dravce.

b Černý drak působí hrůzostrašně. Jenže v hlubině ho nevidíte a tím je ještě strašnější. | zdroj: Karen Osborn/Smithsonian

Černá kůže těchto ryb je srovnatelná s vantablackem – látkou z uhlíkových nanotrubic, která pohlcuje až 99,965 procenta viditelného spektra. Když na ni dopadne světlo, neodrazí se, ale zachytí se a vychýlí mezi trubice.

Při analýze struktury neuvěřitelné rybí kůže vědci zjistili, že pigmentové buňky bohaté na melanin jsou zabaleny dohromady s velmi malými, pokud vůbec nějakými, mezerami.

Návnada, kterou vymyslela příroda

A jak vidí "černočerní" dravci svou kořist? Prozradí ji bioluminiscenční světlo, kterou vyzařuje. Ve velkých hloubkách je bioluminiscence z živých organismů prakticky jediným zdrojem světla. Živočichům osvětluje tamní temnotu.

Také zmínění dravci, za jejichž netypičtějšího představitele je pokládán Idiacanthus antrostomas, známější jako černý drak, vyzařují bioluminiscenční světlo. Jenže pouze jako tečky, které je neprozradí. Jejich kořist v nich nevidí tvar dravce, ale pokládá je za hejno drobných živočichů, ke kterým se snaží přiblížit jako k možné potravě.

c A ještě jednou černý drak v celé své kráse i s bioluminiscenčními tečkami | zdroj: Karen Osborn/Smithsonian

Světelné tečky tak drakům slouží jako návnada.

Unikátní je však zejména kůže hlubinných dravců. "Domníváme se, že by 'technologie' kůže těchto ryb mohla být použita k výrobě materiálů pro špičkovou optiku nebo maskovací materiál pro noční operace armády," řekla Karen Osbornová.

Studie byla zveřejněna v magazínu Current Biology.

Nejnovější články