Stačilo jen důkladně vrtat: konkrétně do Rossova šelfového ledovce, což je obří ledovcový útvar o rozloze srovnatelné s Francií, „přetékající“ do moře. Práce na výzkumu, který se zabývá pohybem a životností jednoho z hlavních ledovců, které se na ten Rossův napojují, začaly už zkraje letošního roku a brzo přinesly nečekané výsledky.

V hloubce 740 metrů narazil robot na desetimetrovou kapsu, kde je slaná voda uvězněna mezi ledem a pustým mořským dnem. A právě tady, ve věčné tmě a zároveň zcela čiré vodě, chudé na mikrobiální havěť, výzkumníky zaskočila – ryba!

zdroj: WISSARD

Průhledné tělo a vypoulené oční bulvy zahlédla kamera dálkově ovládaného robota Deep-SCINI a o necelý kilometr výš vypuklo nefalšované nadšení. Vědci postupně zaznamenali přes dvacet ryb, které se připluly na nevídanou návštěvu podívat a není divu – tam dole musí být pěkná nuda!

Okamžitě se nabídla otázka, čím se ryby v tak nehostinném prostředí živí? Teoreticky by k nim spodní proudy mohly donést plankton z moře, ale takové krmivo by bylo všechno jenom ne fast food: planktonu by podobná trasa trvala až sedm let a za tu dobu by si na něm jistě pochutnala řada živočichů, nacházejících se mezi pobřežím a bodem, kde bylo vrtáno.

Pravděpodobnější se zdá být nějaká forma výživy, získané nikoli ze slunce (jehož záření vyživuje plankton), ale ze zemského nitra. Oproti klasickému mořskému dnu, kde si v bahně lebedí různí červi a další nehybné potvory, to ale pod Antarktidou zatím vypadá, že co tu žije se také hýbe.