Vůbec poprvé se k Trumpově politice vyjádřila i ESA. Uvedla, že prozkoumá možné dopady miliardových škrtů v rozpočtu NASA. Ty se mají týkat zejména programu Artemis, jehož finálním cílem je návrat člověka na Měsíc.

Pokud nový rozpočet schválí koncem května nebo začátkem června, přišla by už tak podfinancovaná NASA se zastaralou technologií a infrastrukturou o 6 miliard dolarů. To by mělo dopad na mnoho evropských výzkumníků a mezinárodní spolupráci mezi NASA a ESA, odvěkými technickými i vědeckými partnery.

S Američany spolupracujeme na již zmíněném programu Artemis. Dodat máme kosmickou loď Orion, jež dopraví na naši přirozenou družici astronauty. Také pracujeme na sondě Earth Return Orbiter (ERO), která odveze vzorky z Marsu zpět na Zemi. Tato mise přitom visí už tak na vlásku.

Větší ambice než Měsíc

Škrty v NASA (o 24 procent) se jinými slovy mohou dotknout klíčových evropských vesmírných projektů, jejichž dodavatelem je nakonec zdejší komerční sféra. A mohou ohrozit práci tisíců výzkumníků po celém světě.

Současné škrty Bílého domu jdou na ruku miliardáři Elonu Muskovi, který netouží po Měsíci, ale prosazuje, aby USA vzaly útokem Mars. Týkají se totiž, jak píšeme výše, hlavně programu Artemis. Republikáni dokonce navrhují zvýšit rozpočet programů týkajících se Marsu o miliardu dolarů.

Měsíc, který má v hledáčku i Čína, je přitom považován za klíčovou předsunutou stanici pro cestu na Mars. Vědci tam chtějí vyrábět raketové palivo.