Moderní klimatické modely potvrzují dávno známou hypotézu jaderné zimy – rozsáhlé požáry vyvolané jadernými výbuchy vyplaví do stratosféry obrovské množství sazí, které blokuje sluneční světlo a ochlazuje povrch Země. Tento jev, navržený už v roce 1982 Pairem Crutzena a Birksovým, může při velké jaderné válce vést ke snížení globální teploty o více než 5 °C – více než během poslední doby ledové.

Nejnovější modely z Pennsylvania State University, publikované v červenci 2025, simulovaly šest scénářů s různými objemy sazí: od regionálního konfliktu (5,5 milionu tun sazí), který sníží světovou produkci kukuřice o 7 %, až po globální jaderný konflikt (165 milionů tun), který by způsobil pokles o 80 %.

Situaci dále komplikuje poškození ozonové vrstvy. Nitrogenoxidy a zahřáté saze ničí ozon, což vede k nárůstu UV‑B záření. To ještě zhoršuje fotosyntézu a poškozuje rostliny – zvlášť během šesti až osmi let po konfliktu, kdy sezónní pokles výnosů může dosáhnout až dalších 7 %, celkově tedy až 87 % úbytku produkce.

Tyto změny by katastrofálně zastavily zemědělství. Podle organizace IPPNW by regionální jaderný konflikt mohl ohrozit hladověním až dvě miliardy lidí, zatímco globální konflikt by mohl uvrhnout do jaderného hladomoru až pět miliard lidí.

Další scénáře ukazují, jak by se klimatických změny projevily – pěstební sezóny by se zkrátily o 10–40 dní ročně po dobu až pěti let, plošné ochlazení a mrazy by mohly sterilizovat půdu, vedoucí k větrné erozí a desertifikaci.

Dokonce i oceány by nepomohly: sice dojde k menšímu poklesu produkce ryb, ale kombinace sníženého množství fytoplanktonu, vyšší UV‑B expozice a ochlazení by oslabila mořský potravinový řetězec.

Další hrozné dopady jaderné zimy:

• Masivní vyčerpání zemědělských rezerv, fatální kolaps obchodu, dopravy a dodavatelských sítí po celém světě.

• Potravinová infrastruktura se přetrhá – chybí hnojiva, pesticidy, distribuční kapacity.

• V mnoha zemích by produkce jídla klesla pod hranici přežití i při základních dietách – scénář srovnatelný s rozsáhlou manipulací klimatu.

Existují ale i možné protiklady – jak čelit katastrofě?

Vědci nabízejí agricultural resilience kits – balíčky s odolnými odrůdami plodin, lépe přizpůsobenými horším podmínkám (chlad, kratší vegetační doba). Jejich použitím lze potenciálně zmírnit ztráty produkce až o 10 %..

Další strategie: diverzifikace potravinových zdrojů – například mořské řasy, hmyz, bakterie a jiné alternativní zdroje, které snesou chladnější, tmavé podmínky. Některé experimenty již testují extrémně odolné potraviny postapokalyptické éry.

Závěr

Jaderná zima, jak nyní potvrzují přesné klimatické modely, není pouze strašák z filmů – představuje reálnou hrozbu existence lidstva. Už regionální konflikt může narušit zemědělskou produkci do té míry, že záchrana miliard lidských životů by byla v ohrožení. Studium scénářů ukazuje, že klíčem není jen prevence války, ale i připravenost na extrémní klimatické změny – tvorba odolných plodin, diverzifikace potravin, zabezpečení zásob.

Naše budoucnost závisí na tom, jak brzy začneme brát vážně scénáře, které vypadaly ještě před pár lety jako sci-fi. Je čas se připravit, i na to, co se zdá být nevypovídáně možné.