Je to skutečný kolos. Jmenuje se C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein po svých objevitelích – astronomech Pedru Bernardinellim a Gary Bernsteinovi, kteří ji identifikovali loni v červnu.

Poutník s ledovým srdcem

Kometa Bernardinelli-Bernstein letí do středu sluneční soustavy a blíží se Slunci i Zemi. Kdyby tato ledová hora do Země narazila, vyhladila by naši civilizaci. Avšak toho se nemusíme obávat, mine ji v uctivé vzdálenosti.

Snímek komety z Hubbleova teleskopu (vlevo), fotografie s domodelovaným ohonem (uprostřed) a snímek izolovaného jádra „vlasatice“ vpravo). | zdroj: Profimedia

Velikost komety nicméně astronomy ohromila. Je padesátkrát větší než většina známých vlasatic.

Astrovědci k její dosud nejpodrobnější analýze použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Jejich studie objektu potvrdila, že pevný střed komety (bez komy – dlouhého ohonu ledu sublimujícího na plyny v brázdě komety) měří téměř 140 kilometrů. Jeho hmotnost je gigantická – astronomové ji odhadují na 500 bilionů tun.

„Potvrzujeme, že C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein je ta největší kometa s dlouhou periodou, který kdy byla detekována,“ píší výzkumníci v obsáhlé studii publikované v The Astrophysical Journal Letters.

„Ano, tušili jsme, že bude velká, protože je jasná na tak velkou vzdálenost. Teď potvrzujeme, že velká je. Je opravdu velká a černější než uhlí,“ cituje žurnál Science Alert  profesora planetárních věd Davida Jewitta z Kalifornské univerzity v Los Angeles, hlavního autora studie.

Bernardinelli-Bernstein za sebou zanechává dosud největší nám blízkou kometu, téměř stokilometrovou Sarbat, která sluneční soustavou proletěla roku 1729.

Téměř dvakrát překonává ikonickou kometu Hale-Bopp, která má průměr 74 kilometrů a v roce 1997 nám předvedla úchvatnou show. Tehdy byl ze Země pozorován její dvojitý ohon, jeden modrý plynový a druhý nažloutlý prašný.

Srovnání komet. | zdroj: kredit-David Jewitt/UCLA
Obrázek si zvětšíte rozkliknutím.

Kometu Bernardinelli-Bernstein, která letí rychlostí 35 000 kilometrů za hodinu, poprvé zachytily teleskopy v roce 2014. V té době byla vzdálena od Slunce jako Neptun, tedy 4,5 miliardy kilometru. To je třicetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. 

Objekt nejprve unikl pozornosti. Astronomové ho mylně pokládali za planetku. Až Bernardinelli s Bernsteinem, kteří pracují pro projekt Dark Energy Survey zaměřený na výzkum temné energie, v ní poznali kometu.

Zamává nám v roce 2031

Bernardinelli s Bernsteinem loni propočítali její trajektorii. V nejvzdálenějším bodě byla před 1,5 milionu let. Tehdy se nacházela od naší hvězdy ve vzdálenosti 40 400 AU (astronomických jednotek, 1AU je střední vzdálenost Země od Slunce = 149 597 870,7 kilometru). Ke Slunci se naposled přiblížila před 3,5 milionu let, ještě před počátkem naší civilizace. Od naší hvězdy ji tehdy dělilo 18 AU, tedy 2,7 miliardy kilometrů.

Teď se tento kolos nachází mezi oběžnými drahami Uranu a Neptunu. Ke Slunci a Zemi se nejvíc přiblíží koncem ledna 2031, kdy přiletí do oblasti oběžné dráhy Saturnu. Tato planeta je od Slunce vzdálena průměrně 1,42 miliardy kilometru, zatímco vzdálenost Země od Slunce se pohybuje mezi 147 až 152 miliony kilometrů. (Pouhým okem kometu pochopitelně nezahlédnete.)

Poté kometa zase poletí zpět, do temné periferie sluneční soustavy, kde se zrodila. Tam v oblasti nazývané Oortův oblak byla stvořena spojováním zbytků hmoty po kondenzaci sluneční mlhoviny. Při přiblížení Slunci však ztratí led. Astronomové odhadují, že na zpáteční cestě bude mít pouze polovinu současné velikosti.

„Tato kometa je pouhou špičkou ledovce tvořeného mnoha tisíci komet, které jsou příliš slabé na to, aby je bylo možné vidět ve vzdálenějších částech sluneční soustavy,“ řekl žurnálu Science Alert  astronom David Jewitt.