Gigantický výbuch komety spekl písek v poušti do skla

10. 11. 2021 – 18:01 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Gigantický výbuch komety spekl písek v poušti do skla
Slunce nad ‚skleněnou‘ pouští Atacama. | zdroj: Profimedia

Nový výzkum dospěl k závěru, že tajemné střepy skla roztroušené v poušti jsou pozůstatkem dávné exploze vesmírné vlasatice.

Je to podivná oblast v poušti – pás dlouhý 75 kilometrů pokrytý úlomky skla.

Je jich obrovské množství, není v lidských silách je spočítat. Mají bizarní tvary, některé jsou divně pokroucené, jiné ploché. Jedny mají hladký povrch, druhé drsný. Jsou mezi nimi jak skleněná zrnka o velikosti několika centimetrů, tak velké skleněné desky o hraně až půl metru.

Odlehlá oblast v chilské poušti Atacama, kde se tento „skleněný pás“ nachází, se dostala do pozornosti vědců před deseti lety, kdy ji navštívilo a zkoumalo několik expedic.

Našli otisky ‚mimozemské návštěvy‘

Analýza křemenného skla z Atacamy ukázala, že pohází z doby před 12 tisíci lety. Tehdy sežehl velkou plochu pouště silný žár, který spekl písek do skla. Vědci však nedokázali určit, z čeho žár pocházel. Vyslovili jen několik hypotéz.

Snímek obrazovky (129) Vzorky pouštního skla. | zdroj: kredit-Schultz et al.

První zmínila jako příčinu skleněného pole výbuch vulkánu. Jenže stopy po vulkanické aktivitě se v oblasti nenašly. Druhou hypotézou je rozsáhlý požár kdysi bujnější vegetace a třetí výbuch obrovské komety.

Letos se atacamskou záhadou zabýval Pete Schultz, profesor geologických věd na Brownově univerzitě v americkém městě Providence. Sestavil tým, který analyzoval tři stovky vzorků křemenného skla. Vědci je zkoumali pod elektronovým mikroskopem a mapovali jejich chemické složení pomocí spektroskopie založené na interakci světla s různými prvky. 

V jejich studii, publikované na webu Geology, se píše, že sklo v Atacamě vzniklo při mohutné explozi, kterou provázel silný vichr, a dokonce tornáda. Mechanické působení dokládají pokroucené tvary vzorků i to, že některé kusy jsou vzájemně spečeny.

„Je to poprvé, co máme jasný důkaz o křemenném skle na Zemi, které bylo vytvořeno tepelným zářením a větry z ohnivé koule explodující nad povrchem,“ říká Schultz na webu Brownovy univerzity.

Komety, zastarale vlasatice, jsou tělesa složená převážně z ledu a prachu a obíhající po výstředné (excentrické) eliptické dráze kolem Slunce. Jsou pro ně typické ohony, což jsou částice komety směřující od Slunce.

Chemická analýza křemenného skla ukázala, že obsahuje zirkony přeměněné na oxid zirkoničitý. Taková přeměna však může vzniknout až pří teplotách kolem 1650 stupňů Celsia, které požár křovisek nemůže dosáhnout.

Co víc, badatelé ve skle objevili minerály, které naznačují mimozemský původ.

„Identická zrna zachycená ve vzorcích se svým složením a strukturou podobají těm, které se nacházejí výhradně v kometách a primitivních chondritech (kamenných meteoritech, vznikajících nahromaděním prachu mateřské mlhoviny)… Výsledky jasně naznačují, že vzorky skla nejsou kompletně pozemského původu,“ píše se ve studii.

Energie, která se během exploze komety uvolnila, byla nepochybně ohromná. Jinak by mimozemský šrapnel nemohl roztavit písek na tak rozlehlé ploše.

Komety mohou být hrozbou pro Zemi, v minulosti na ní patrně způsobily hromadná vymírání. Jsou nebezpečnější než asteroidy, protože letí až 3,5krát vyšší rychlostí (až 70 kilometrů za sekundu). Rychlost se při výpočtu pohybové energie nárazu umocňuje na druhou, proto má kometa větší energii při dopadu než asteroid a způsobuje větší škody.

„Aby měla exploze dramatický účinek na obrovskou oblast, musela být skutečně masivní. Spousta z nás viděla bolidové ohnivé koule (velké meteority) letící po obloze, ale v porovnání s tím, co se stalo v atacamské poušti, to byla pouhá prsknutí,“ cituje univerzitní web profesora Schultze.

Byl výbuch příčinou vyhynutí?

Zajímavé na atacamské explozi je její načasování. Výbuch se překrývá s vyhynutím čtvrtohorní megafauny v Jižní Americe.

„Je předčasné říkat, že mezi těmito jevy existovala příčinná souvislost. Časová shoda je však pozoruhodná,“ upozorňuje profesor Schultz na webu Brownovy univerzity.

Zdroje:
Geology

Nejnovější články