Proč jsou téměř všichni praváci? Nová studie překvapila i vědce

Pravou rukou píšeme zprávy, držíme příbor, házíme míčem, otevíráme dveře nebo si čistíme zuby. Děláme to automaticky a většina lidí nad tím vůbec nepřemýšlí. Jenže právě tahle zdánlivě obyčejná věc patří mezi největší záhady lidské evoluce. Proč je totiž skoro celé lidstvo pravácké?

Přibližně 90 procent všech lidí na Zemi používá dominantně pravou ruku. A co je ještě podivnější, tento poměr se prakticky nemění. Nezáleží na tom, jestli jde o Evropu, Asii, Afriku nebo Ameriku. Nezáleží ani na kultuře, náboženství nebo historii. Praváci drtivě převažují úplně všude.

Vědci se už dlouhé desítky let snaží přijít na to, proč tomu tak je. Existovalo nespočet teorií. Někteří odborníci tvrdili, že za vším stojí řeč a vývoj levé hemisféry mozku. Jiní vinili používání nástrojů, války, boj mezi muži nebo kulturní tradice. Jenže žádné vysvětlení nikdy nebylo dost přesvědčivé. Teď ale přichází studie, která obrátila dosavadní pohled vzhůru nohama. Podle vědců totiž za lidskou pravorukost možná vůbec nemohou ruce. Odpověď se skrývá mnohem níž — v našich nohách.

Osud lidstva možná rozhodla vzpřímená chůze

Nový výzkum odborníků z Oxfordské univerzity a Univerzity v Readingu přinesl překvapivý závěr. Vědci analyzovali 41 druhů opic a lidoopů a porovnávali jejich chování, pohyb, velikost mozku i způsob života. Zaměřili se na všechny hlavní teorie, které měly lidskou pravorukost vysvětlit. Zkoumali stravu, sociální vztahy, používání nástrojů, prostředí, boj o partnery i velikost těla. Jenže nic z toho člověka od ostatních primátů výrazně neodlišovalo. Lidé zůstávali zvláštní výjimkou.

Zlom přišel až ve chvíli, kdy výzkumníci začali sledovat dvě zdánlivě nenápadné věci — velikost mozku a poměr délky nohou vůči pažím. Právě tehdy se ukázalo, že člověk už vlastně žádnou záhadnou výjimkou není. Podle odborníků sehrála klíčovou roli vzpřímená chůze po dvou nohách. Když dávní předkové člověka slezli ze stromů a začali chodit po zemi, změnilo to úplně všechno. Ruce přestaly sloužit hlavně ke šplhání a mohly se zaměřit na nové úkoly.

Najednou bylo možné efektivněji používat nástroje, přenášet potravu, manipulovat s předměty nebo vykonávat jemnou motoriku. Evoluce postupně zvýhodňovala jedince, kteří byli při těchto činnostech zručnější a přesnější. A právě tady se podle vědců začala rodit dominance jedné ruky.

zdroj: Profimedia.cz

Jenže tím příběh nekončí. Zásadní roli sehrál i lidský mozek. Jak se během statisíců let dramaticky zvětšoval a komplikoval, začala se stále více specializovat jednotlivá centra v mozku. Levá hemisféra postupně převzala kontrolu nad řečí, jemnou motorikou i pravou rukou. Dominance pravé ruky se tak stále více upevňovala.

Podle vědců byl vývoj lidského mozku doslova explozivní. Mezi obdobím před 800 tisíci až 200 tisíci lety se velikost mozku prudce zvětšila. Důvodem mohly být dramatické klimatické změny, které nutily naše předky rychleji přemýšlet, lépe spolupracovat a efektivněji reagovat na nebezpečí. Člověk se tak stal doslova mistrem jemné motoriky.

Zajímavé je, že dávní předkové člověka ještě nebyli tak výrazně praváčtí jako dnešní lidé. Druhy jako Ardipithecus ramidus nebo Australopithecus afarensis vykazovaly jen slabou převahu pravé ruky, podobně jako dnešní lidoopi. Silnější dominance pravé ruky se začala objevovat až později u druhů Homo erectus nebo neandertálců. Moderní člověk pak tento trend dotáhl do extrému. Výjimkou byl pouze Homo floresiensis, přezdívaný hobit z Indonésie. Tento drobný lidský druh měl malý mozek a stále kombinoval chůzi po dvou nohách se šplháním po stromech. Právě proto u něj vědci odhadují mnohem slabší převahu pravé ruky.

Leváci zůstávají evoluční záhadou

Přestože nová studie možná konečně vysvětluje vznik lidské pravorukosti, jedna velká otázka stále zůstává bez odpovědi. Proč vlastně existují leváci? Přibližně deset procent populace používá dominantně levou ruku a tento poměr je překvapivě stabilní po celém světě. Leváctví přitom bývalo v minulosti často považováno za něco špatného nebo podivného. Děti byly ve školách přeučovány na pravou ruku a v některých kulturách byli leváci dokonce spojováni s neštěstím nebo zlem.

Moderní věda ale ukazuje, že leváctví je přirozenou součástí lidské rozmanitosti. Vědci se domnívají, že preference ruky vzniká už během vývoje embrya v děloze. Praváci mají většinou dominantní levou mozkovou hemisféru, zatímco leváci pravou. Velkou roli pravděpodobně hraje genetika. V roce 2024 vědci objevili souvislost mezi leváctvím a vzácnými variantami genu TUBB4B. Ani to však není definitivní odpověď. Někteří odborníci se domnívají, že část lidí se stává leváky jednoduše náhodou během vývoje mozku ještě před narozením.

Fascinující je, že preference jedné končetiny se neobjevuje jen u lidí. Silnou dominanci vykazují také papoušci, kteří při krmení používají vždy stejné oko a stejnou nohu. Podobně klokani a wallabyové dávají přednost jedné tlapě při sbírání potravy nebo čištění srsti.

I u těchto zvířat vědci spojují dominanci končetin se vzpřímeným postojem. Zdá se tedy, že okamžik, kdy se tvor postaví na dvě nohy, může zásadně změnit fungování jeho mozku i celého těla.

A právě v tom možná leží jedno z největších tajemství lidské evoluce. Ve chvíli, kdy se naši dávní předkové postavili na dvě nohy, nezačali jen jinak chodit. Možná tehdy vznikl úplně nový způsob fungování lidského mozku, který nakonec rozhodl i o tom, proč dnes téměř celý svět drží lžíci v pravé ruce.