Choroba COVID-19, kterou koronavir vyvolává, dopadá s rozdílnou intenzitou nejen na mladé a staré lidi, anebo na zdravé a chronicky nemocné. Rozdíly jsou patrné také mezi muži a ženami.

Čínský úřad pro prevenci a kontrolu nemocí eviduje 51 procent nemocných mužů, 49 procent žen. Průzkum expertní skupiny v čínském Wu-chanu, odkud se koronavirus rozšířil, zjistil, že ve městě je evidováno 58 procent mužů s COVIDem-19 a jen 42 procent žen.

Výrazně větší rozdíl mezi pohlavími je však ve smrtnosti (1) choroby. Zatímco u mužů evidují Číňané 2,8procentní smrtnost, u žen "jen" 1,7procentní. A podle předběžné analýzy, kterou v úterý zveřejnilo italské ministerstvo zdravotnictví, je mezi obětmi COVIDu-19 dokonce 69 procent mužů.

Čím vysoký rozdíl vysvětlit?

Ženy mají silnější imunitu vůči infekcím. Studie Americké fyziologické společnosti prokázala, že ji zvyšuje zejména ženský hormon estrogen. V obdobích epidemií to může být pro lidstvo důležité a užitečné.

  Mapa rozšíření koronaviru. V pondělí devátého března večer aktualizovaný seznam CoVIDu-19, který sestavuje Univerzita Johnse Hopkinse, vykazoval 111 362 případů nemoci, 3 892 mrtvých a 62 392 vyléčených, v Česku bylo zaznamenáno 36 případů nemoci | zdroj: Johns Hopkins University/APL

Je přitom jasné, proč Matka příroda poskytla vyšší odolnost proti virům právě ženám: Protože myslela na prospěch lidstva.

Pokud přežije deset mužů muž a sto žen, narodí se víc dětí než v případě, kdy přežije sto mužů a pouze deset žen.

Po vskutku devastující epidemii virového onemocnění, kterou ale epidemie COVID-19 není, by proto lidstvo mohlo rychle "regenerovat".

Koronavirus a hausnumero

Hausovým číslem, anebo hausnumerem je v tomto případě cifra, kterou vyslovil ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO). Tedros Ghebreyesus pravil, že podle národních statistik na COVID-19 umírají 3,4 procenta nemocných.

Zmíněné číslo kdekdo zpochybňuje. Třeba matematik a epidemiolog Adam Kucharski z Londýnské vysoké školy hygieny a tropické medicíny, který se zaměřuje na predikci šíření nakažlivých chorob.

"Prosté dělení celkového počtu úmrtí a celkového počtu evidovaných případů (což dělá WHO) nedává správná čísla, protože nebere do úvahy nenahlášené případy a nepočítá s prodlevou od onemocnění k úmrtí," píše Kucharski v New Yorku Times a vysvětluje:

"Do nemocnice přijde v určitý den sto lidí s COVIDem-19, kteří jsou naživu. To ale nelze vykládat tak, že nemoc má nulovou smrtnost. Musíme počkat, zda se pacienty podaří vyléčit. Kromě toho, což je ještě podstatnější, mnohé případy nákazy koronavirem zůstávají opomenuty, protože lidé nevykazují známky nemoci."

Kucharski, autor knihy Rules of Contagion (Pravidla nákazy), k tomu poskytuje vlastní odhad smrtnosti nemoci: "Kdybych na základě nejlepších dostupných dat odhadl počet nenahlášených případů a započítal různě dlouhé prodlevy, vyšlo by riziko úmrtí u lidí vykazujících symptomy mezi půl procentem až dvěma procenty."

zdroj: YouTube

To je výrazně nižší číslo než to, které uvádí ředitel WHO. Pořád je však několikanásobně vyšší než v případě běžné sezonní chřipky, která zpravidla mívá smrtnost pod jedním promile, tedy desetinou procenta.

Také u tohoto "tradičního" virového onemocnění vykazují muži vyšší smrtnost než estrogenem nabité "slabší pohlaví". A zpravidla, jak je patrné z videa, ho také lépe snášejí.

--------------

(1) Smrtnost (letalita) je demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých ze skupiny zasažené nemocí. Úmrtnost vyjadřuje podíl zemřelých v celkové populaci.