Proč nepřiletěli mimozemšťané? Protože náklady na cestu jsou astronomické

16. 2. 2021 – 22:14 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Proč nepřiletěli mimozemšťané? Protože náklady na cestu jsou astronomické
Táto, mámo, kde jsou? Támhle už letí, děti. | zdroj: Profimedia.cz

Fyzik Enrico Fermi v debatě s dalšími fyziky v roce 1950 v Los Alamos vznesl otázku: Kde všichni ti mimozemšťané jsou?

Možná je to jen historka. Vesmír je ale dost starý, a přitom nenalézáme žádné stopy po mimozemských civilizacích, jakými by byly například stopy po raketových technologiích nebo rádiovém vysílání. 

Pokud tedy připustíme vysvětlení, že mimozemšťané existují, lze ptát: Proč nás nenavštívili?

Zajímavě to vysvětluje popularizátor kosmonautiky, Kanaďan Matt Williams v magazínu Universe Today. Na zmíněnou otázku odpovídá: Protože vesmír je drahý, nejen pro mimozemšťany, ale i pro nás.

Miliardy jsou ve vesmíru drobné

Williams připomíná, že program Apollo, který dostal americké astronauty na Měsíc, stál Ameriku mezi lety 1961 a 1973 na 25,4 miliardy dolarů. To je po započtení inflace 150 miliard v současných dolarech.

Apollu však předcházely projekty Mercury a Gemini, které vyvezly astronauty na oběžnou dráhu Země a které sloužily jako odrazový můstek letů na Měsíc. Pokud je přičteme, dostaneme sumu 163 miliard dnešních dolarů. A pro úplnost: Projekt Artemis, který má Američany vrátit na Měsíc, zatím kalkuluje s 25 miliardami dolarů – pro příští čtyři roky.

To jsou však jen „výlety“ do blízkého okolí. Mezihvězdná výprava za cizí civilizací by byla mnohonásobně náročnější a také draží.

Cílem takové výpravy by mohl být průzkum, byť popkultura vidí častěji cíle odlišné: kolonizaci, anebo dobytí jiného systému. U obojího je však omezením rychlost světla, která snižuje šance překonat obří kosmické vzdálenosti.

Světlo nebo radiový signál ze Země na Měsíc doletí zhruba za sekundu, ke Slunci letí osm minut, k naší nejbližší hvězdě víc než čtyři roky, z jednoho konce naší galaxie na konec druhý 125 tisíc let. 

V přírodě přitom vědci dosud nezaznamenali nic, co by naznačovalo, že rychlost světla lze obejít.

Jako ve Star Treku?

Pravda, existují některé hypotetické možnosti, jak cestovní rychlost omezenou rychlostí světla obejít. Všechny jsou ale spekulativní. Nejreálněji vypadá Alcubierrův pohon, který se podobá warp pohonu ze seriálu Star Trek. Jeho reaktor čerpá energii ze střetu hmoty a antihmoty. Mohl by fungovat za předpokladu, že někdy vytvoříme antihmotu. Fyzici ale nemají ponětí, kde bychom ji mohli vzít.

Omezením je také energie potřebná pro mezihvězdnou pouť. Čím rychleji chceme letět, tím víc energie je třeba vynaložit na další akceleraci. Cesta vesmírné lodi k nejbližší hvězdě sluneční soustavy Proximě Centauri by vyžadovala stonásobek energie naší planety.

"Nemůžeme k tomu ani využít suroviny ze Země, prostě neexistují. Museli bychom vytěžit zbylé planety sluneční soustavy," upozornil Brice Cassenti, profesor teoretické fyziky na Rensselaerově polytechnickém institutu.

profimedia-0038874418 Hvězdolet ze Star Treku. Zatím na něj nemůžeme pomýšlet. | zdroj: Profimedia.cz

I pokud bychom chtěli plavidlo pohánět něčím tak exotickým jako je antihmota, potřebovali bychom pro let k nejbližší hvězdě kolem 800 tisíc tun paliva – mise by i tak zabrala dlouhých osm let.

Cena takového množství antihmoty je mimo jakákoli měřítka, i jediný gram by nejspíš vyšel na kvintilion dolarů, to jednička a třicet nul, tedy 10³⁰.

Není něco ve slevě?

Zřejmě jediným realistickým typem lodi, která za dnešních technologií může dosáhnout nějakého procenta rychlosti světla, je jaderný pulzní pohon. Jeho synonymem je "projekt Orion" – hypotetické kosmické plavidlo, které je poháněno výbuchy malých jaderných náloží. Ty umožňují snížit hmotnost paliva vůči hmotnosti lodi.

Orion poháněný tisíci jadernými minivýbuchy by mohl podle některých modelů dosáhnout až desetiny rychlosti světla. Ani jeho cenovka ale není nejnižší. Stavba jedné lodi Orion o váze tisíců tun na oběžné dráze a její vyslání k nejbližší hvězdě by vyšlo na 2,75 bilionu dolarů, což jsou dvě třetiny výdajů amerického federálního rozpočtu.

Z toho všeho je patrné, že fyzikální zákony a astronomické náklady jsou hlavní překážkou pokusů o kontakt s cizí civilizací. To platí pro nás i pro mimozemšťany, upozorňuje Matt Williams.

Zdroje:
Universe Today

Nejnovější články