Proč rakoviny přibývá s věkem, když ji stárnoucí tělo může brzdit?

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Čím více letokruhů každý z nás má, tím větší je u něj riziko rozvoje rakoviny. Tuto rovnici nyní narušuje nová studie, podle níž tělo umí s tímto rizikem aspoň trochu bojovat. 

Na Savojské onkologické klinice podporují pacienty ve fyzické aktivitě, která je posiluje v boji s chorobou

Na Savojské onkologické klinice podporují pacienty ve fyzické aktivitě, která je posiluje v boji s chorobou,zdroj: Profimedia.cz

Co je svět světem, věk jsme se naučili vnímat jako cosi, co jde výrazně na ruku riziku rakoviny. Zjednodušeně řečeno lze říct, že čím více je vám let, tím výrazněji roste riziko nádorového onemocnění.

Proč tomu tak ale je? Klasickým vysvětlením je postupné chřadnutí imunitního systému, ale co když je odpověď složitější? Nejnovější studie naznačuje, že tělo má prostředky, jakými se v průběhu přibývajících let snaží proti rakovině bojovat.

Buněční senioři

Na změnách genové exprese (procesu, kterým je v genu uložená informace převedena v existující buněčnou strukturu) to studoval tým z Liverpoolské univerzity pod vedením Joaoa Pedra de Magalhaese.

Výzkumníci se zaměřili zejména na rozdíl mezi zdravými, dělícími se buňkami, a takzvanými senescentními, jinak spícími buňkami.

profimedia-0102306881senescentcell

Buňky rakoviny kůže. Malé buňky (vlevo) jsou v procesu dělení; velká buňka (napravo) je senescentní,zdroj:Profimedia.cz

Senescentní buňky ztratily schopnost dělit se, a v organismu "zabírají místo". Jsou to vlastně buněční senioři. V uplynulém roce se tak objevilo několik studií, podle kterých by odstranění senescentních buněk mohlo být jednou z metod zpomalení či zvrácení procesu stárnutí. De Magalhaesova studie ale má za to, že senescentní buňky plní významnou úlohu.

Právě neschopnost senescentních buněk dělit se je mechanismus, kterým tělo redukuje riziko vzniku buňky nádorové. Tyto buňky se totiž dělí jako smyslu zbavené – přepnutí zdravé buňky do nádorové tak může rychle následovat i přepnutí do buňky senescentní. Tím je mechanismus dělení zastaven. Buňky mají možná určité bezpečnostní mechanismy, jak své vlastní "zvlčení" odhalit.

Autoři studie přiznávají, že toto odhalení neznamená, že senescentní buňky jsou ultimátní dobro. Stále souvisejí s řadou negativních procesů, které nastávají s rostoucím věkem uvnitř těl. Práce však naznačuje, že s přibývající mírou nádorových onemocnění při vyšším věku je to možná složitější.

S trochou evoluční nadsázky lze zřejmě říct, že biologické organismy se naučily tvorbou senescentních buněk alespoň dílem potlačovat riziko rozvoje rakoviny ve vyšším věku. De Magalhaes si myslí, že se to může ve velmi vysokém věku projevovat klesající mírou rakoviny.

Výzkum je na začátku

To samo o sobě je sice zajímavé, pomůže to však nějak výzkumu metod, jak s rakovinou (anebo vysokým věkem) bojovat? Zatím nelze říct nic jednoznačného.

"Jako první pozorování, na kterém může stát další výzkum, je to hodně zajímavé. Na zobecnění je ale brzy, protože hypotéz slučitelných s prezentovanými daty je mnohem víc," říká Jaromír Šrámek z Ústavu histologie a embryologie 1. LF UK. "Problém, a autoři ho poctivě zmiňují, je v tom, že tkáň není jen nahromadění uniformních buněk. Je to slepenec různých typů buněk, jehož složení se může s funkčním stavem i s věkem měnit."

Z tohoto pohledu je ještě komplikovanější struktura nádoru. "Aktivní roli hraje nádorové stroma, které má některé společné vlastnosti například s tvořící se jizvou, tedy tkání docela mladou a plnou aktivovaných buněk imunitního systému," pokračuje Šrámek. "K posouzení toho, zda má popisovaná souvislost biologický význam, případně zda je možné do procesů terapeuticky zasáhnout, povede ještě dlouhý kus cesty."

Objevují se i alternativní vysvětlení mechanismů, které De Magalhaes se svými spolupracovníky pozoroval. Je například možné, že rakoviny s věkem přibývá nejen kvůli tomu, že se hromadí mutace, ale i kvůli tomu, že starší tkáně jsou pro rozvoj nádoru vynikajícím prostředím. Může platit, že senescence samotná je prospěšná, ale hromada senescentních buněk už nikoliv. Na to však budou muset odpovědět až další práce.

Studie byla publikována v časopise Aging Cell.

Tagy: rakovina lékařství lékařský výzkum věda a poznání