Nová vakcína proti rakovině kůže má stoprocentní úspěšnost

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Posílení imunitní odezvy těla vůči nádorovému onemocnění je novým žhavým trendem onkologie - takzvaná imunoterapie. Již tradiční formou tohoto postupu je odebrání imunitních buněk pacienta, jejich "naučení" vyhledávání rakovinových buněk pomocí genetické terapie, rozmnožení a vrácení do těla. Tento postup je ale drahý a časově náročný. Probíhají proti i jiné formy pokusů, které by "naučily" imunitní buňky vyhledávat nádory po injekci bioaktivních látek přímo do těla pacienta.

Rakovina kůže je zrádná v tom, že většina lidí stav svých mateřských znamének příliš neřeší. Ilustrační snímek

Rakovina kůže je zrádná v tom, že většina lidí stav svých mateřských znamének příliš neřeší. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

O myších a lidech

Studie pod vedením Jing Wangové z Texaské univerzity takto přišla se syntetickou chemickou látku Diprovocim, která se zaměřuje na imunitní receptory TLR1/TLR2. Ty můžeme najít jak u myší, tak i lidí - receptory jsou odpovědné za imunitní reakci na buněčné úrovni. Tým Wangové s pomocí Diprovocimu dosáhl fenomenálního výsledku, když 100 procent testovaných myší vykázalo pozitivní reakci na léčbu. V rámci testu byly zkoušeny i dva další antigenní preparáty - jejich pokusné subjekty však dosáhly pouze 25procentní, respektive nulovou míru přežití. Jenom myši s Diprovocimem dosáhly stoprocentního přežití.

Imunitní terapie s využitím Diprovocimu by v praxi stále nebyla nasazena bez již existujících léčiv - mohla by však jejich efekt znásobit. A co je hlavní, má potenciál zabránit návratu melanomu. Imunitní systém se totiž s pomocí preparátu sám naučí odhalovat další výskyty nádorových buněk.

Výsledky bude ještě třeba ověřit v klinických testech u lidí. Prozatím je třeba také dodat, že různých typů melanomu je více, velmi dobré výsledky Diprovocimu tak automaticky nezaručují stejně dobrou terapii v dalších případech. Přesto jde o důvod k mírnému optimismu.

Spojená fronta proti melanomu

Rakovina kůže je obecně považovaná za nejsmrtelnější formu nádorového onemocnění vůbec. Lidé totiž podceňují prevenci a nenechávají si riziková (nepravidelná, s proměnlivou barvou apod.) znaménka kontrolovat. Přitom při včasném odhalení je šance na uzdravení velmi vysoká. Za to v pozdější fázi nemoci dramaticky klesá. Jakékoli nástroje, které by při pozdějším zahájení léčby zvýšily šance na přežití, jsou proto krokem kupředu.

V této souvislosti se však nedávno objevila také novinka, jmenovitě australský krevní test detekující melanom s 80procentní úspěšností. To je více, než s jakou přesností dovedou dnes melanom odhalit stávající kožní biopsie. Také tento výzkum směřuje vstříc dalším klinickým testům a v případě jejich úspěchu by mohl být poměrně brzy nasazen v běžné klinické praxi.

Nutno dodat, že podobný charakter léčiv či diagnózy byl sotva dekádu nazpět nepředstavitelný. Texaský tým při hledání Diprovocimu například nejprve provedl analýzu 100 tisíc jiných potenciálních kandidátů mezi známými chemickými preparáty, aby z nich vybral pouhé tři. Jediný z nich měl pozitivní odezvu.

Bez masivního sběru dat, jeho počítačové analýzy, ale i bez informací získaných moderními genovými editory, by identický výzkum před rokem 2000 vyžadoval mnohonásobně vyšší úsilí s nejistým výsledkem. Teprve kapacity dnešních počítačů spolu s pokrokem na poli genetického výzkumu tak doktorům otevírají nové možnosti na poli nádorové léčby.

Texaská studie Diprovocimu byla publikována v PNAS.

Tagy: rakovina léčba rakoviny rakovina kůže věda a poznání