Když se majitelé ptají: „Proč se můj pes při mém návratu přehnaně raduje?“ — odpověď spojuje několik vrstev chování, biologie a citového pouta. Podle článku v Popular Science psi nejsou nadšení jen náhodou: část jejich vzrušení spočívá ve spojení vůně, paměti a vztahu se svým člověkem

Vůně, paměť a signály přítomnosti

Psi mají čich mnohem vyvinutější než lidé. Když ucítí váš zápach (nebo změnu vůně v domě), je to pro ně silný signál vaší přítomnosti. Tento signál se často aktivuje jako první — Gerken z SPCA vysvětluje, že „první, co pes udělá, je, že vás očichá“. Ale vůně nestačí samotná — pes si také pamatuje asociace: jako že zápach při vašem příchodu znamená pohlazení, hru, procházku. Tím vzniká tzv. asociační paměť, kde pes spojuje neutrální podnět (zvuk klíčů, dveří) s odměnou (pozornost, pamlsek).

Vyšetření mozku psů pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) ukázalo, že části mozku spojené s očekáváním odměny reagují výrazně silněji na signály od známého člověka než na signály cizího. To potvrzuje, že pes vnímá „vás“ jako něco zvláštního — ne jen člověka, ale skutečný zdroj pozitivních zážitků.

Vztahové pouto a biologická vazba

Psi netvoří vztah pouze na základě jídla — jejich vztah ke svému pánovi připomíná ve výzkumech pouto dítěte a pečovatele. Gerken uvádí: „Psi vytvářejí připoutání, a tato připoutání mohou vypadat velmi podobně jako ta, která vytvářejí lidská miminka k svým pečovatelům.“ Když se majitel vrací, to pouto je obnoveno — pes ví, že je v „bezpečí“ a vztah je potvrzen.

Na hormonální úrovni hraje silnou roli oxytocin, známý jako hormon „lásky“ nebo „vazby“. Interakce mezi psem a majitelem — pohladění, oční kontakt — vyvolávají vzájemné uvolnění oxytocinu. Studie ukázaly, že čím více pohledů mezi člověkem a psem, tím větší vzestup hladin oxytocinu u obou stran — vytváří se smyčka pozitivní zpětné vazby.  Takže když vás pes vidí, cítí víc než radost — cítí potvrzený vztah.

Energetický přebytek a „zoomies“

Někdy se nadšení přelévá ve výbuch energie — běhání, skákání, náhlé výbuchy aktivity nazývané „zoomies“ či ve vědecké literatuře FRAP (frenetic random activity periods). Po delším odloučení může pes nashromáždit energii, napětí nebo naději na pozitivní interakci — když se podaří, tyto pocity se uvolní do fyzické radosti.

Fyzická součást uvítání — skákání, vrtění ocasu — také může být učená forma komunikace: pes ví, že takové chování vyvolá vaši pozitivní pozornost. Pokud pokaždé, když vstoupíte, reagujete pohlazením, povídáním nebo jídlem, pes se naučí, že přivítání se vyplácí. To je příklad operantního učení — chování, které je opakováno, pokud je odměněno. 

Jak pes registruje čas a délku absence

I když psi neumí číst hodiny, mají smysl pro časový rytmus, biologický cyklus i opakující se rutiny. Výzkumy naznačují, že čím déle je člověk pryč, tím intenzivnější může být uvítání.  To ale neznamená, že pes čeká „minutu po minutě“ — spíše reaguje na změnu prostředí a na změnu signálů, které značí návrat.

V některých případech mohou extrémní projevy radosti ukazovat na separační úzkost — neklid, hlasité štěkání, chování, které naznačuje stres při odloučení. Gerken radí pozorovat chování psa při vaší nepřítomnosti (například pomocí kamery), zda neprojevuje známky úzkosti.

Co to pro majitele znamená

• Upevňujte pozitivní spojení: reagujte klidně, s láskou, ale nestavte uvítání na nepřiměřené scénáře — spusťte rituál, který pes rychle pochopí (ohlášený vstup, uklidnění, pak kontakt), aby uvítání nebylo přeplněno postupy, které vyvolávají hyperaktivitu.

• Pozorujte signály psa: pokud pes skáče příliš, je možné přesměrovat pozornost na hračku, chůzi, nebo krátký tréning poslušnosti.

• Rutina a struktura: předvídatelnost pomáhá psu – pravidelný režim, čas strávený s majitelem, jasná pravidla dělají vztah pevnějším.

• Pokud je chování extrémní, konzultujte odborníka na chování zvířat: může jít o projev separační úzkosti nebo jiné psychologické potíže.

Mylné představy

Ne každý výraz radosti musí znamenat nezdrženlivou vzrušenost — někdy je to jednoduchý signál blízkosti, touha po kontaktu. Není pravda, že psi „ví, že jste pryč celý den“ ve smyslu lidského vědomí času — jsou citliví na změny signálů v okolí, zvuky, vůně a rutinu. Ačkoli někteří psi mohou zpanikařit, většina prostě projevuje radost, že „ten, kdo přináší dobro“, je zpět.