Minuty, které rozhodují

Každý rok postihne v USA náhlá zástava srdce přes 350 tisíc lidí. Podle dat Amerického Červeného kříže jich více než 70 procent zkolabuje doma – daleko od nemocnice nebo veřejného defibrilátoru. Když srdce přestane pumpovat krev, mozek začíná trpět nedostatkem kyslíku během desítek sekund a šance na přežití prudce klesá zhruba o 7–10 procent s každou minutou bez zásahu.

Automatizovaný externí defibrilátor (AED) dokáže pomocí nalepovacích elektrod analyzovat srdeční rytmus a v případě potřeby vyslat do hrudníku řízený elektrický výboj o napětí stovek voltů. Moderní přístroje jsou navrženy tak, aby je zvládl použít i laik – nahlas udávají pokyny krok za krokem, samy vyhodnocují, zda je výboj vhodný, a často nezaberou víc místa než malá brašna. Americká asociace pro srdeční resuscitaci uvádí, že pokud je defibrilace provedena do jedné až tří minut, může se šance na přežití vyšplhat až na 50–70 procent.

Problém je, že v realitě sanitka dorazí často až po sedmi minutách; v řídce obydlených oblastech to může být i 13 minut a více. A tam, kde v okolí chybí veřejně dostupný AED, zůstává jedinou možností masáž srdce holýma rukama – důležitá, ale sama o sobě často nedostatečná.

Dron, který poslouchá linku 911

Právě proto odstartoval ve Forsyth County v Severní Karolíně a v James City County ve Virginii pilotní projekt vedený Duke Health a Duke Clinical Research Institute.  Jakmile operátor linky 911 vyhodnotí, že by se mohlo jednat o náhlou zástavu srdce, vyšle standardní tým záchranné služby – a zároveň dává signál pilotovi dronu.

Dron startuje z předem určené základny a letí nízko nad terénem přímo k adrese volajícího. Podle popisu projektu může stoupat až do výšky 200 stop (asi 60 metrů) a ke konci letu klesne na zhruba polovinu, aby na dlouhém popruhu spustil k zemi kompaktní kufřík s defibrilátorem. Zatímco dron zůstává ve vzduchu, operátor na druhém konci linky navádí přihlížející, aby kufřík otevřeli, nalepili elektrody na hrudník postiženého a řídili se hlasovými pokyny přístroje.

Důležité je, že drony sanitky nenahrazují. Vždy startují paralelně s pozemní posádkou – cílem není ušetřit na záchrance, ale zkrátit dobu, kdy má pacient k dispozici život zachraňující přístroj. „Nechtěli jsme bourat fungující systém, ale přidat mu další vrstvu,“ vysvětlila pro média velitelka záchranářů Betsy Sink z Virginii.

Co už víme ze švédských dat

Pilot v Severní Karolíně a Virginii není výstřelem do tmy. Vychází z několikaletých zkušeností švédských týmů, které patří v této oblasti mezi průkopníky.

Už v roce 2020 testovali výzkumníci z Karolinska Institutet drony vybavené AED v okolí Göteborgu a Kungälvu. Během čtyř měsíců vyslali dron ke 12 z 53 reálných výjezdů kvůli podezření na zástavu srdce; v 11 případech defibrilátor dorazil na místo a v sedmi dokonce předjel sanitku, v průměru o téměř dvě minuty.

Na tato data navázala rozsáhlejší prospektivní studie publikovaná v roce 2023 v časopise Lancet Digital Health. Pět dronů pokrývalo zhruba 200 tisíc obyvatel ve dvou regionech Švédska. Během 13 měsíců došlo k 211 výjezdům kvůli podezření na zástavu srdce, v 72 případech byl současně nasazen dron a v 58 případech dorazil na místo s defibrilátorem. Tam, kde se podařilo porovnat časy, přistál defibrilátor z dronu před příjezdem sanitky ve dvou třetinách případů, s mediánem zisku 3 minuty a 14 sekund.

V několika situacích byl dronem dodaný AED skutečně použit: z 18 případů potvrzené zástavy srdce byl přístroj přiložen ke hrudníku v šesti, u dvou pacientů se podařilo včasným výbojem obnovit srdeční rytmus ještě před příjezdem záchranky, jeden z nich přežil alespoň 30 dní.

Jak drony zapadají do budoucnosti záchranné služby

Co přesně taková čísla znamenají? V medicíně často nerozhoduje jedno konkrétní procento, ale „časová ekonomika“. Dron, který ušetří tři minuty, může být rozdílem mezi pacientem, který se probere bez poškození mozku, a člověkem, který sice přežije, ale s těžkým neurologickým postižením – nebo nepřežije vůbec.

Studie publikované v odborných časopisech jako Resuscitation nebo Lancet Digital Health proto mluví o dron-delivered AED jako o „novém článku řetězu přežití“, nikoli o revoluci, která ostatní články nahradí. Bez kvalitního školení operátorů, ochoty laiků poskytovat masáž srdce a samozřejmě bez rychlé nemocniční péče by samy o sobě nestačily.

Z organizačního hlediska je jejich nasazení složité. Je třeba vyřešit letecké koridory, omezení za špatného počasí, noční provoz nebo lety nad hustě zastavěnými oblastmi. Přesto se testy rozbíhají po celém světě – od Švédska a Dánska přes Kanadu až po Spojené státy. V Británii se po úspěšné pilotní studii ve Walesu diskutuje dokonce o nasazení dronů s defibrilátory v rámci národní zdravotní služby NHS.

Technika je připravena, společnost váhá

Z technického hlediska se zdá, že klíčové komponenty – autonomní let, přesná GPS navigace, bezpečné spouštění nákladu – už fungují spolehlivě. Zbývá několik lidských otazníků.

První je důvěra. Simulační studie ze Švédska ukázala, že laičtí zachránci sice dronem doručený defibrilátor zvládnou použít, ale zpočátku bývají zaskočeni tím, že přístroj „spadne z nebe“ kousek od nich, zatímco oni sami jsou pod obrovským psychickým tlakem. Operátoři proto musejí být připraveni velmi jasně navést svědky události: „Ano, ten kufřík je pro vás, jděte k němu, otevřete ho…“

Druhým problémem je cena a infrastruktura. Vybudovat síť několika dronových základen, zajistit dohled pilotů, pravidelnou údržbu a integraci do systému tísňového volání není levné. Autoři nové americké studie proto zdůrazňují, že pilotní projekty musí vedle medicínských výsledků pečlivě sledovat i náklady – jen tak lze přesvědčit pojišťovny a veřejné rozpočty, že se investice vyplatí.

Třetí otázka je etická: komu budou drony k dispozici jako první? Hustě obydlená města mají sice více pacientů, ale i kratší dojezdové časy sanitek; největší přínos by drony mohly mít na venkově, kde k prvnímu výboji často dochází až po deseti a více minutách. Výzkumné týmy proto testují různé algoritmy rozmístění základen tak, aby se co nejlépe vyvážily potřeby různých komunit.

Létající defibrilátor nad naší hlavou?

Ještě jsme daleko od světa, v němž nad každou obcí tiše krouží flotila záchranných dronů, připravených spustit kufřík s defibrilátorem na dvorek rodinného domu. Ale první náznaky ukazují, že tato představa už není sci-fi. V jednom z medializovaných případů ve Švédsku pomohl dron vybavený AED zachránit život 71letému muži, který zkolaboval při odhazování sněhu; defibrilátor dorazil během několika minut, ještě před příjezdem sanitky, a pacient se plně zotavil.

Pilotní program v Severní Karolíně a Virginii teď zkouší, jak podobný koncept funguje v americkém prostředí – s jiným právním rámcem, hustotou osídlení i záchranným systémem. Pokud data potvrdí, že drony dokážou spolehlivě předběhnout sanitky a zároveň se ekonomicky vyplatí, může následovat velká multicentrická studie a nakonec i rutinní nasazení.

Do té doby platí stará jednoduchá pravidla: znát číslo tísňové linky, nebát se zahájit masáž srdce a vědět, kde v okolí hledat nejbližší defibrilátor. Když se k tomu přidá malý robotický „anděl strážný“ na obloze, může se z boje s náhlou zástavou srdce stát o něco méně zoufalý závod s časem.