Lékaři podali prvním lidem nový experimentální virus, který zabíjí rakovinu. Kandidát na průlomový lék Vaxinia (také CF33-hNIS) je virus, geneticky upravený tak, aby infikoval a ničil rakovinné buňky, a přitom šetřil buňky zdravé.

U zvířat to fungovalo

Pomocí Vaxinie už dříve lékaři dokázali zmenšit nádory u pokusných zvířat. Nyní u stovky pacientek s pokročilou a metastázující rakovinou prsu zkouší, zda bude obdobně zabírat u lidí. Svůj výzkum popisují na webu Clinical Trials.

„Věříme, že CF33-hNIS má potenciál zlepšit výsledky našich pacientů v jejich boji s rakovinou,“ cituje server EurekAlert vedoucího studie Danenga Li, odborného asistenta na oddělení lékařské onkologie a terapeutického výzkumu společnosti City of Hope.

Kolorovaný snímek buňky rakoviny prsu z elektronového mikroskopu. | zdroj: Profimedia.cz

Vaxinia využívá onkolytického viru, tedy viru „ochočeného“ editací genomu, který napadá pouze nádorové buňky. Kromě toho tento virus dokáže naučit imunitní buňky útočit na nádorové buňky. Říká se tomu imunoterapie – lék vylepšuje přirozenou imunitu tak, aby si sama poradila s onemocněním.

Myšlenka využít k boji s nádory upravené viry není nová. První podobná terapie onkolytickými viry byla schválená již v roce 2004 v Lotyšsku proti rakovině kůže

Onkolytické viry nevedly k naplnění černých vizí o tom, že zmutují a utrhnou se ze řetězu. Zároveň však žádná z dosavadních terapií nepřinesla skutečně revoluční výsledky. Změní to Vaxinia?

Vaxinia má podobu poxvirů, které patří mezi DNA viry. Na rozdíl od mnohem menších RNA virů, kam spadají koronaviry, mutují DNA viry mnohem pomaleji.

Onkolytické viry jsou navíc nešikovné. Obvykle mají samy problém s imunitním systémem pacienta, který je vyhledává a ničí. Mnohdy je v tom úspěšnější než v obraně před nádorovými buňkami. I proto je nutné do těla pacienta onkolytické viry aplikovat opakovaně. Mezi vyhledáváním nádorových buněk a pod útokem imunitních buněk se onkolytické viry často jednoduše samy vyčerpají a z organismu zmizí.

Za tři roky budeme vědět víc

Ačkoli nynější klinická studie míří na rakovinu prsu, v dřívějších pokusech na zvířatech a v laboratoři se ukázalo, že virus zmenšuje také velikost nádorů tlustého střeva, plic, vaječníků a slinivky břišní. Vaxinia by proto mohla mít široký záběr

Cílem první fáze klinických testů bude především ověřit, jestli metoda u lidí nezpůsobuje nepřijatelné nežádoucí účinky. Byť bude Vaxinia testována u pacientek s pokročilou fází nádorových onemocnění, není cílem způsobit pacientům komplikace infekcí.

Teprve další fáze studie mají vyhodnocovat, zda je Vaxinia lepším nástrojem proti nádorovým onemocněním než jiné stávající metody léčby. Půjde-li vše hladce, studie by měla skončit do tří let.