Vakcíny na principu mRNA proti koronaviru SARS-CoV-2 nejsou jen úspěchem ve snaze zbavit svět pandemie covidu-19, ale také předzvěstí obratu v léčbě rakoviny.

Melanom v Česku zabíjí stovky lidí

Německá biotechnologická firma BioNTech oznámila, že v pátek 18. června dostal první lidský pacient mRNA vakcínu proti melanomu, zhoubné rakovině kůže, na kterou v Česku zemře ročně kolem 450 lidí. Vakcína je založena na stejné technologii jako očkovací látky proti koronaviru od společenství firem Pfitzer/BioNTech a korporace Moderna.

Zmíněné očkování proti melanomu bylo součástí druhé fáze klinické studie, která má zjistit bezpečnost a účinnost očkovací látky označené BNT111. Uskuteční se ve spolupráci BioNTechu s americkou biotechnologickou firmou Regeneron v Austrálii, Británii, Španělsku, Německu, Itálii, Polsku a Spojených státech. Zúčastní se jí 120 pacientů.

Použitá očkovací látka typu mRNA, na rozdíl od těch tradičních, neobsahuje žádné mrtvé nebo oslabené původce nemoci. Zato je v ní genetická informace – návod, podle kterého si buňky vytvoří vlastní protilátky. Její výhodou je mimo jiné to, že má jednoduchou strukturu, což otevírá možnost do několika týdnů vyrobit miliony dávek.

Očkováním proti rakovině na bázi mRNA se od roku 2017 zabývají zakladatelé BioNTechu, manželé Ugur Sahin a Özlem Türeciová. Když udeřila pandemie covidu, využili této technologie k vývoji vakcíny proti koronaviru.

„Naší vizí je využít sílu imunitního systému proti rakovině a infekčním onemocněním. Podařilo se nám prokázat potenciál mRNA vakcín při řešení pandemie covidu-19. Nesmíme ale zapomínat, že i rakovina je globální zdravotní hrozbou, dokonce horší než současná pandemie,“ píše v prohlášení na webu BioNTechu doktorka Türeciová.

Naděje, anebo hrozba?

Vakcína proti melanomu už v první fázi klinického hodnocení měla nadějné výsledky, upozorňuj BioNTechu.

Kromě očkovací látky BNT111 bude BioNTech zkoušet proti rakovině také další typy BNT113 a BNT122. Všechny obsahují instrukce, podle nichž si buňky vytvoří protilátky pro různé typy zhoubného nádoru.

S nástupem vakcín proti covidu na bázi mRNA kritici varují, že tato cesta je příliš riziková, protože může vyvolat autoimunitní onemocnění nebo vést ke změnám DNA. Zastánci spikleneckých teorií zase upozorňují, že vlády se očkovací látku pokusí zneužít ke genetické přeměně lidí.

Ředitel německé očkovací komise Thomas Mertens však ubezpečuje, že tento typ vakcín ke změnám DNA vést nemůže. „Genom se u lidí nachází ve formě DNA v buněčném jádře. Zapojení ribonukleové kyseliny (RNA) do deoxyribonukleové (DNA) není možné mimo jiné kvůli rozdílné chemické struktuře," vysvětluje Mertens.