Recyklace papíru je pokládána za jednoznačně prospěšnou činnost, která šetří zdroje planety.

Papír se dá recyklovat čtyři- až šestkrát a každá tuna recyklovaného papíru ušetří kolem pěti kubických metrů dřeva, což představuje deset až patnáct vzrostlých stromů. Díky recyklaci také skončí méně odpadu na skládkách a ve spalovnách.

Nová studie expertů z Kalifornské univerzity a Yaleovy univerzity však upozorňuje na odvrácenou stranu recyklace.

Recyklovat, ale 'nepřidávat pod kotel'

Výzkumníci zjistili, že recyklace může zvyšovat množství skleníkových plynů, které vypouštíme do ovzduší a které přispívají k oteplování planety. Dospěli k závěru, že pokud bychom recyklovali všechen recyklovatelný papír, znamenalo by to při současném nastavení výroby elektřiny (energetickém mixu) o deset procent více skleníkových plynů. 

"Podívali jsme se na globální průměry. Trendy se samozřejmě významně liší v celém světě," zmiňuje hned z kraje studie její vedoucí Stijn van Ewijk. "Také neříkáme přestaňte recyklovat. Ale (budoucí) recyklace může být prospěšná jen tehdy, pokud bude poháněna obnovitelnými zdroji."

Ewijk to nevztahuje jen na papír, ačkoli ten je v popředí. Studie se zabývala i recyklací dalších materiálů – například kovů. V tomto případě vychází recyklace vůči životními prostředí šetrněji. Pokud ale u papíru většina energie pochází z uhelných elektráren, může při nárůstu recyklace také výrazně narůst energetická spotřeba. To znamená, že se spálí víc uhlí.

Recyklace papíru je proces náročný na energii. Papír se máčí, drtí válcuje...

"Musíme mít na zřeteli, že jakákoli recyklace nebo jiné ekologické snahy nemusejí nutně přinést pozitivní efekt na změnu klimatu," upozorňuje další autor studie Paul Ekins.

Krásný, ale vzdálený cíl

Pokud bude větší podíl energie pocházet ze zdrojů, které produkují nulovou nebo malou míru skleníkových plynů – tedy solárních, větrných a vodních elektráren plus energie jaderné, tím lépe na tom konečný součet ekologického benefitu bude.

Kromě přechodu na čistší zdroje energie ale data studie naznačují, že ekologické manko by bylo možné srazit i modernizací toho, jak skladujeme odpad. Ten dnes často vyhnívá na smetištích a uvolňuje při tom do atmosféry metan, jeden z nejvýznamnějších skleníkových plynů.

Závěr, který plyne ze studie, je však jasný: Na výraznou redukci skleníkových plynů u recyklace můžeme pomýšlet jenom v případě, že přejdeme na obnovitelné zdroje. A to je vize, která je stále vzdálená – i ve vyspělém světě.