Olympiáda v Tokiu: Robosudí, překladače znaků i medaile recyklované z mobilů

MAGAZÍN - Technologie autor: Pavel Vachtl

Příští letní olympiáda bude zřejmě nebývalou přehlídkou mnoha futuristických a vyspělých technologií. Japonsko tak chce znovu světu ukázat, že je centrem technologických inovací prvního řádu. Sice není zaručeno, že úplně všechny budou plně připravené k datu zahájení olympiády v Tokiu, avšak japonské firmy ve spolupráci s japonskými vládními institucemi a univerzitami na nich intenzivně pracují a je zde velká šance, že tyto technologie změní Japonsko dříve nebo později velmi podstatným způsobem.

Chytré brýle pomohou návštěvníkům v reálném čase přeložit nápisy v japonských znacích

Chytré brýle pomohou návštěvníkům v reálném čase přeložit nápisy v japonských znacích,zdroj: Profimedia.cz

Pokročilé sledovací a informační systémy

Firma Fujitsu při příležitosti tokijské letní olympiády dokonce vyvíjí robotického sudího pro některé sportovní soutěže, zejména v oblasti gymnastiky. "Robosudí" bude vybaven soustavou 3D laserových senzorů, které budou přesně sledovat polohy a pohyby gymnastů, někdy i na velké vzdálenosti. Pohyb sportovců bude měřen pomocí 76 800 vztažných bodů na jejich těle a to 30x za sekundu.

Počítač tedy bude mít k dispozici dokonale zachycený pohyb všech částí těl gymnastů v čase, bude z těchto dat umět vypočítat, jaké pohyby a figury závodník vykonal a jak je zvládl. Závodníci přitom nebudou muset na svém těle nosit žádné speciální prvky. Pořadatelé si od nasazení tohoto systému slibují omezení leckdy dost subjektivního hodnocení lidských rozhodčích v gymnastických disciplínách.

Další výraznou změnou v rámci olympijských her bude všudypřítomný bezpečnostní systém využívající osobní identifikaci a rychlé rozeznávání tváří všech účastníků (každý účastník bude muset při příjezdu tomuto systému poskytnout svou fotografii). Tento identifikační systém pak umožní neustálé sledování více než 300 tisíc osob v rámci celé olympiády a poměrně rychle může odhalit možná bezpečnostní rizika či přímo rizikové nebo neznámé osoby.

Obrazová data budou do systému dodávat například mobily členů strážní služby, monitorující průběžně lidi ve svém okolí, ale také drony, létající nad hlavami návštěvníků. Pro identifikaci lidí při jejich pohybu v olympijském komplexu bude také sloužit jediná univerzální kartička, která bude mít zároveň funkce univerzálního pasu, sady vstupenek, propustek na stadiony, do hotelů apod. Zároveň s ní bude možno platit různé služby. Hlavním garantem identifikačního systému bude firma NEC (Nippon Electric Company).

Automatické překladače

Pro velkou část návštěvníků budou také k dispozici nástroje pro okamžitý překlad vět mezi mnoha jazyky. Jedním z nich by měla být třeba mobilní aplikace VoiceTra (Voice Translator), která bude podporovat až 31 jazyků, z toho 16 s audiovýstupem. Firma Panasonic navíc připravuje malý přenosný přístroj, který zvládne okamžitý překlad mezi 10 jazyky. Podobným přístrojem bude také přístroj Pocketalk.

K dispozici také bude aplikace pro mobily, která umožní skenovat japonské znaky a okamžitě je přeložit do dalších jazyků, podobně jako to umí již dnes asi nám všem dobře známá aplikace Google Translate. Dokonce japonský mobilní operátor NTT DoCoMo vyvíjí chytré brýle, které svým nositelům pomohou přečíst a přeložit veškeré nápisy v cizím jazyce, na které se podívají.

Přeložené výrazy se promítnou v rámci systému rozšířené reality na displej uvnitř brýlí či přímo na sítnici uživatele. Opticky vzato je uživatel uvidí hned vedle původních nápisů. Kvůli funkčnosti brýlí však bude třeba být připojen k internetu, protože rozeznávání znaků a překlad textu bude řešit vzdálená cloudová služba. To vše se uskuteční během několika sekund. Návštěvníci Tokia pak budou moci číst bez problémů například jídelní lístky v restauracích či místopisné nápisy na ulicích.

Vysílání olympijských přenosů i v rozlišení 8K

Japonská státní televize NHK plánuje snímat a vysílat tokijské olympijské hry (opět poprvé v historii) regulérně v rozlišení 8K UHD (7680 × 4320 pixelů). I v této souvislosti budou mnohé závody snímány pomocí dronů z ptačí perspektivy (maratón, cyklistika, závody plachetnic apod.). Již dnes jsou sice i u nás v prodeji některé televize s tímto rozlišením (nejlevnější modely stojí mezi 100 - 200 tisíci korunami), avšak i v celosvětovém měřítku pro ně zatím existuje málo příslušného multimediálního obsahu, včetně televizního vysílání v odpovídající kvalitě.

Ve stejném rozlišení však byly pokusně vysílány již některé události olympijských her v Riu de Janeiru v roce 2016 a sama televize NHK už v rozlišení 8K také některé pořady vysílala v prosinci roku 2018.

Japonská firma NTT DoCoMo chce dokonce pomocí systému Kirari! na dálku přenášet 3D obraz událostí na stadionech jako virtuální realitu s rozsahem 360 stupňů úhlů pohledu, také v rozlišení 8K. Firma Mitsubishi Electric dokonce slibuje holografický systém pro přenos 3D obrazů, které bude možné sledovat bez brýlí.

Futuristická doprava a ekologie především

Další technologické změny se budou týkat dopravy, komunikací a přechodu na ekologicky přívětivá paliva, respektive obnovitelné zdroje energií. Několik japonských leteckých a autobusových společností chce totiž do roku 2050 postupně přejít na biopaliva produkovaná řasami. U letadel bude tuto změnu podporovat mimo jiné i firma Boeing a Tokijská univerzita. Odborníci si od této změny slibují snížení produkce CO2 o 70 procent. V době olympiády budou již patrně k dispozici demonstrační prototypy využívající tento typ paliva.

Samotná olympijská vesnička a část související dopravy by měly být poháněny či energeticky zásobovány vodíkem. Dopravní prostředky budou vybaveny palivovými články, které z vodíku vyrábějí elektřinu, jež pak pohání elektromotory. V podzemí olympijského komplexu je dokonce budována rozvodná potrubní síť pro distribuci vodíku v plynném stavu. I různé budovy budou totiž vybaveny palivovými články.

Má být připraveno asi 6000 aut typu Toyota Mirai s palivovými články zpracovávajícími vodík, dále asi 100 autobusů na vodíkový pohon. Zavádění vodíkové dopravy a vodíkové energetické sítě v souvislosti s olympijskými hrami si vyžádá investice přesahující dohromady 700 milionů dolarů.

V roce 2025 už se má na japonských silnicích pohybovat dokonce kolem 100 tisíc vozů na vodíkový pohon. Pokud jde o primární zdroje výroby této energie, v pozadí výroby vodíku mají stát prakticky ze sta procent hydroelektrárny nebo solární a větrné farmy. Dokonce i mnoho kilometrů silnic bude pokryto speciálními solárními panely.

Ekologičnost však zahrne i sféru výroby zboží. Například vzácné kovy pro výrobu asi 5000 olympijských medailí budou pocházet ze starých recyklovaných mobilních telefonů. I ostatní výrobky, používané během olympijských her, mají být z 99 procent znovu použity nebo recyklovány.

Kolem roku 2020 by také měl začít v okolí Tokia operovat na pravidelné bázi vlak na magnetickém polštáři. V oblasti Tokia by měla také začít běžně fungovat bezdrátová mobilní síť páté generace (5G), budovaná firmami DoCoMo a Nokia a umožňující vysoké datové rychlosti na úrovni zhruba dvou gigabitů za sekundu (zhruba šestkrát větší rychlost než síť předchozí 4. generace). Tato síť by měla sloužit až půl milionu uživatelům. Do plánu chytrého města vybaveného mobilní konektivitou páté generace se zapojují i firmy Intel a Toyota.

Nanotechnologie v boji s letními vedry

V Tokiu, podobně jako u nás, budou zřejmě v létě panovat silná vedra. Proti vysokým teplotám budou japonští organizátoři bojovat pomocí speciální mlhy, sestávající z nanočástic. Silnice a chodníky budou navíc opatřeny speciálním povrchem s vlastnostmi tepelné izolace, což sníží jejich teplotu asi o osm stupňů. Tato izolační vrstva má být v oblasti Tokia brzy použita na více než stovce kilometrů hlavních vozovek.

Další stupně ubere nástřik asfaltu a betonu speciální látkou, která byla nedávno představena na veletrhu v Tokiu. Chodci, kteří novinku testovali, se subjektivně cítili o několik stupňů chladněji. Pořadatelé také počítají s postavením velkého množství klimatizovaných stanů v diváckých zónách.

Co dodat závěrem? Některé popisované technologie se sice mohou jevit spíše jako příležitostná olympijská extravagance, avšak jiné se mohou stát v budoucnosti hlavním směrem vývoje. Počkejme si a uvidíme, které z nich to budou.

Tagy: zahraničí Japonsko věda a technika věda a poznání inovace a technologie Olympiáda v Tokiu