V roce 1945, kdy končila druhá světová válka, zaznamenali vědci do té doby nevídaný pokles emisí oxidu uhličitého – o 790 milionů tun.

Nastal rok 2020. Nevypukla válka. Zato z Číny se přivalila záplava koronaviru a vlády uzavíraly ekonomiky, aby šíření nemoci covid-19, kterou vir vyvolává, zastavily anebo aspoň zbrzdily. Výsledkem byl pokles emisí v první polovině roku o 1550 milionů tun.

Válečný 'rekord' padl. Po 75 letech. Bez toho, aby zazněl jediný výstřel.

Žádný důvod k jásotu

K takovému závěru dospěla studie zveřejněná tento týden v odborném žurnálu Nature Communications. Podílelo se na ní 43 expertů z několika oborů z Číny, Francie, Japonska a Spojených států. Její závěry upřesňuje dřívější výzkum dopadu pandemie na emise (Climatewire, 20. května).

Vědci analyzovali denní, týdenní a sezonní trendy emisí oxidu uhličitého před a po pandemii nemoci covid-19 a před ekonomickým poklesem, který pandemie způsobila. Dospěli k tomu, že emise spadly meziročně o 8,8 procenta.

Graf ukazující propady emisí za Velké deprese, první světové války, druhé světové války, druhého ropného šoku, technologické krize, finanční krize a za pandemie covidu. | zdroj: nature.com

Pokles emisí byl dán především omezením průmyslové výroby a dopravy. Přispělo k němu ale i teplejší počasí na severní polokouli.

Ve studii se píše, že denní pokles emisí byl nejvýraznější v dubnu, kdy platila nejpřísnější omezení. Množství emisí se začalo zvyšovat koncem dubna a v květnu, kdy se v Číně a části Evropy obnovila ekonomická aktivita. Pokles emisí souvisejících s dopravou však přetrvával.

V závěru studie vědci upozorňují, že nižší emise plynu, který přispívá ke globálnímu oteplování, není důvodem k jásotu, protože hloubka hospodářských škod způsobených pandemií bude nedozírná. Kromě toho pandemie zásadním způsobem nezměnila celosvětový energetický systém. Emise se budou vracet.

Na těchto grafech vidíte srovnání emisí z loňského a letošního roku a to, jak se na něm podílely jednotlivé oblasti. | zdroj: nature.com