Je vůbec otázkou, zda lze mít ve vesmíru sex. Podle některých názorů ne, jiní zase tvrdí, že ano a že připomíná pohlavní styk v bazénu. Je však pravda, že absence gravitace je překážkou pro blízkost a logistickým problémem. A pokud už dojde ke styku a spermii se vůbec podaří dostat k vajíčku, co pak?

Reprodukční loterie

Žáby, mloci a ryby se na oběžné dráze rozmnožovat dokážou. V případě savců už jsou výsledky horší. Odmítají se pářit nebo embrya nevydrží. Protože biologie savců se podobá té lidské, je to pro nás špatná zpráva.

Za ještě větší problém než mikrogravitaci vědci považují radiaci. Embrya jí budou vystavena nepřetržitě. Obzvláště zranitelné jsou plody na samotném počátku těhotenství. Mohlo by skončit ještě před jeho prvními příznaky.

I kdyby se však podařilo ženě počít, novorozenec by čelil neustálé expozici. Mohla by mít vliv na vývoj jeho mozku, učení a chování.

Vědci se nevzdávají a reprodukci ve vesmíru dál zkoumají. Sledují chování spermií na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). A testují, zda vydrží uskladněné na oběžné dráze po měsíce až roky. Navzdory poškození DNA některé vzorky umožnily narození mláďat zpět na naší planetě, což byl alespoň malý úspěch.

Pokusy o kompletní početí ve vesmíru ale narazily do zdi. Embrya, která prošla vývojem v prostředí mikrogravitace a radiace, vykazovala menší míru úspěšnosti. A ve studiích zaměřených na samice myší při krátkodobých misích pozorovali vědci vážné dopady na plodnost. 

Konec sexuální svobody

Budoucí mimozemské společnosti se možná budou muset potýkat s nepříjemnými rozhodnutími ohledně reprodukce, tvrdí filozof studující vesmírnou etiku Konrad Szocik. Přežití na Marsu by mohlo vyžadovat kontroverzní politiku – od algoritmů pro výběr vhodného partnera až po genetické úpravy a strukturované reprodukční kvóty.

„Může to být vnímáno jako problematické v oblastech, jako je individuální svoboda a osobní rozhodování, ale také v sexuálním a reprodukčním životě,“ vysvětlil.