Na světě trpí obezitou přes dvě miliardy lidí a nic nenasvědčuje tomu, že by tohle číslo mělo klesat.

Sytost je nový hlad

Přejídání je vlastně v současnosti větší problém než nedostatek jídla. Vzhledem k tomu, že soudobá medicína je vůči obezitě téměř bezradná, jsou stále výrazněji slyšet i hlasy volající po přehodnocení dosavadních léčících postupů.

Nový medicínský pohled nabízí tým nutriční specialistky Sylvie Santosové z Concordské univerzity v americkém městě St. Paul. Podle jeho výzkumu bychom měli obezitu vnímat spíše jako projev předčasného stárnutí než cokoliv jiného. "Mechanismy, kterými se rozvíjí obezita a stárnutí, jsou téměř identické," upozorňuje ve shrnutí výzkumu Santosová.

Výzkum shrnul dvě stovky dřívějších studií na zaměřených na účinky obezity, sahající od celulárních a molekulárních účinků až po vliv na imunitní systém, poznávací schopnosti, mobilitu a další.

Výsledkem je, že obezita, co se týče její zátěže na zdraví, je zrcadlem stárnutí – stavem, který předurčuje jednotlivce k tomu, aby se v jeho organismu předčasně nastartovala chronická onemocnění, se kterými obvykle stárneme.

Dostaneme omlazující látky?

Aby bylo jasno, výzkumníci neříkají, že stárnutí a obezita jsou shodné věci – paralely mezi oběma z nich nám však můžou časem napomoct v omezení některých negativních projevů jak stárnutí, tak obezity na buněčné úrovni. Jak?

Celá plejáda lékařských týmů se dnes snaží prozkoumávat metody, jak omezit projevy stárnutí přímo na chodu buněk. Experimentálně se již na zvířatech podařilo organismy regenerovat. Například s využitím látek, jako jsou nikotinamid mononukleotid, nikotinamid ribosid anebo sestrin.

A ještě jednou Fat Boy | zdroj: Profimedia

To samozřejmě nezaručuje, že podobné látky budou mít stejný účinek i u lidí (nemluvě o riziku nežádoucích příznaků). Pokud by se ale efektivní omlazující látky objevily, mohly by mít i pozitivní dopad na pacienty s obezitou.

Taková hypotetická terapie by tak mohla u lidí, kteří jsou obézní, přinejmenším redukovat negativní projevy jejich nadváhy – a třeba i zvýšit jejich šance na vlastní redukci hmotnosti.

Ale ruku v ruce s tím bude rovněž nutné zacházet s obezitou jako s psychologickým problémem. Stručně řečeno, jídlo v nás stále vyvolává velmi dobré pocity – máme to v sobě zakódované miliony let evoluce. A s tím, jak je dnes jídlo stále chutnější, nezdravější i dostupnější, není problém spadnout do spirály nabírání tělesné hmotnosti i při vědomí mechanismů vzniku obezity.