Zdraví prospěšná domácí zvířata: Pomáhají předcházet alergiím i obezitě

- Člověk autor: Pavel Pešek

V posledních letech dochází k velkému nárůstu alergií a dalších autoimunitních chorob, a to zejména ve vyspělých zemích. Tento vývoj se snaží vysvětlit mimo jiné také hygienická hypotéza, podle níž je nárůst alergií spojen s nedostatečným kontaktem s mikroorganismy a parazity v raném dětství. 

Domácí mazlíčci jsou zdraví prospěšní nejen po psychické stránce. Ilustrační snímek

Domácí mazlíčci jsou zdraví prospěšní nejen po psychické stránce. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Imunitní systém novorozenců se musí naučit rozeznávat škodlivé cizí organismy, proti kterým je potřeba se bránit. Pokud děti žijí v příliš čistém prostředí, jejich imunitní systém může napadat neškodné částice nebo dokonce vlastní buňky. Proto se například v poslední době diskutuje léčba pomocí kontrolované nákazy parazity (například tasemnicí), kteří by sloužili jako cíl pro imunitní systém.

V posledních letech se také dostává do popředí vědeckého zájmu společenstvo bakterií žijící na lidském těle a v něm. Jako důležité se ukazuje společenstvo střevních mikroorganismů. Změny tohoto společenstva průkazně souvisí se změnami zdravotního stavu lidí a různými chorobami. Střevní mikrobiom dětí se utváří zhruba do jednoho roku života a dál už zůstává více méně beze změny.

V našich čistých a bezpečných domovech, ale stále zůstávají zbytky divoké přírody v podobě oblíbených psů a koček. Skupina kanadských vědců využila velkou skupinu dětí, aby se podívala, jak se liší mikrobiální společenstva ve střevech dětí v závislosti na tom, zda rodina vlastní psa, kočku nebo jiného chlupatého mazlíčka.

Domácí mazlíčci jsou zdraví prospěšní!

Do studie byly zahrnuto 743 dětí matek, které byly těhotné mezi lety 2009 a 2012. Okolo třetího měsíce věku dětí vědci odebrali vzorek stolice. Diverzita bakteriálního společenstva pak byla zjišťována pomocí sekvenování genetické informace izolované ze vzorků.

Ukázalo se, že ve všech rodinách (409) které měly doma nějakého chlupatého mazlíčka, měly děti ve střevech více druhů bakterií a početnost jednotlivých skupin se lišila od dětí z rodin bez domácích mazlíčků. Přičemž jako dostačující se ukázalo již soužití s mazlíčky v době těhotenství matky. Kousky chlupů a kůže domácích mazlíčků se mohly vdechnutím nebo s jídlem dostat i s bakteriemi do těla matky a pak až do plodu.

Za nejvýznamnější výsledky lze označit rozdíly v početnostech tří skupin bakterií. Děti v rodinách se zvířaty měly větší početnosti bakterií rodu Ruminoccocus. Tyto bakterie štěpí vlákninu, ale také podporují tvorbu hlenitého povlaku vnitřního povrchu střev, který brání průniku škodlivých kmenů bakterií do těla.

Bakterie Ruminoccocus také produkují látky, které blokují růst bakterií Clostridium. Některé druhy rodu Clostridium mohou způsobovat průjmy nebo koliku. Malé množství této bakterie ve střevech bylo již dříve dáno do souvislosti s vyšším rizikem vývoje různých typů alergií.

Druhým důležitým rozdílem způsobeným životem s domácími mazlíčky je vyšší početnost bakterií rodu Oscillospira. Tyto bakterie byly dříve nalezeny ve vyšším množstvím u lidí s normálním indexem tělesné hmotnosti ve společnosti dalších bakterií, které se spojují s hubeností. Naopak v malém množství se tyto bakterie nachází u lidí trpících obezitou. Přesná souvislost mezi výskytem těchto bakterií a odpovídající tělesnou hmotností není zatím známa.

Třetím důležitým výsledkem je nižší početnost streptokoků u dětí z domácností se zvířaty. Streptokoky způsobují mnoho zánětlivých nemocí a mohou i ohrozit život dítěte.

Závěrem lze říci, že soužití s domácími mazlíčky má prokazatelně pozitivní vliv na druhovou bohatost střevního společenstva mikroorganismů a vede k vyššímu zastoupení bakterií, u kterých bylo prokázáno spojení s lepším zdravotním stavem. Vědci upozorňují na potřebu dalšího výzkumu této problematiky. Pokud jste ale náhodou zvažovali, zbavit se v očekávání dítěte z hygienických důvodů svých domácích mazlíčků, tak své rozhodnutí ještě zvažte.

Tun H. M., Konya T., Takaro T. K., Brook J. R., Chari R., Field C. J., Guttman D. S:, Becker A. B., Mandhane P. J., Turvey S. E., Subbarao P., Ears M. R., Scott J. A. (2017): Exposition to sousehold furry pets influences the gut microbia of infant at 3-4 months following various birth scenarious. Microbiome 5:40.


Tagy: domácí zvířata nemoci a nákazy zdraví a životní styl věda a poznání

Zdroje: Vlastní