Sauna probudí imunitu, ale jinak, než si myslíme

Kdo někdy seděl ve finské sauně, zná ten pocit: srdce buší, kůže hoří, a když vyjdete ven, máte dojem, že tělo prošlo malou bouří. Krevní testy ukazují, že to není jen dojem. Uvnitř těla se během té půlhodiny skutečně odehrává mobilizace.

Popsal ji tým vedený Ilkkou Heinonenem z Univerzity v Turku a Jarim Laukkanenem z Univerzity Východního Finska. Studii zveřejnil letos na jaře odborný časopis Temperature pod názvem, který by se dal přeložit jako Krátké vystavení horku ve finské sauně vyvolá silnější odpověď imunitních buněk než cytokinů.

Půl hodiny horka a studená sprcha

Do pokusu se zapojilo 51 dospělých s průměrným věkem 50 let. Šlo o lidi, kteří saunu pravidelně navštěvují. Neměli známé onemocnění srdce, ale každý měl aspoň jeden rizikový faktor, například kouření, vysoký krevní tlak nebo obezitu.

Každý absolvoval jedno třicetiminutové saunování s krátkou studenou sprchou zhruba v polovině. Vědci jim před saunou a po ní odebrali krev a měřili tělesnou teplotu v uchu. V krvi sledovali počty jednotlivých druhů bílých krvinek i hladiny cytokinů. To jsou signální molekuly, kterými si imunitní buňky předávají zprávy, například že někde hoří zánět.

Krvinky vyrazily do oběhu

Výsledek byl zřetelný. Sauna zvýšila počet všech bílých krvinek kolujících v krvi. Nejvíc se to týkalo neutrofilů a lymfocytů. Neutrofily jsou první linií obrany, která se vrhá na bakterie. Lymfocyty zahrnují buňky, které rozpoznávají konkrétní viry a vytvářejí protilátky.

Jenže tahle vlna nevydržela dlouho. Neutrofily i lymfocyty se do půl hodiny po saunování vrátily na výchozí hodnoty. Déle zůstala zvýšená jen skupina dalších bílých krvinek, do které patří monocyty, eozinofily a bazofily. Studie je ale měřila dohromady, takže nelze říct, která z nich se na tom podílela nejvíc.

Kde se krvinky vzaly? Za pár minut je tělo nově vyrobit nemohlo. „To může naznačovat, že saunování vyplaví do krevního oběhu další bílé krvinky z tkání, kde se po saunování zase usadí,“ vysvětluje Heinonen. Velká část imunitních buněk totiž nekoluje volně, ale drží se stěn cév, sedí ve slezině, plicích nebo kostní dřeni. Horko, zrychlený tep a změny v průtoku krve je zřejmě uvolní do oběhu.

Cytokiny zůstaly klidné

Druhá část výsledku je možná ještě zajímavější. Cytokiny se v průměru téměř nezměnily. Jen u dvou z nich vědci našli výraznou změnu a v obou případech šlo o pokles. U dalšího ukazatele naznačila data mírný nárůst, který však nebyl statisticky přesvědčivý.

Neznamená to, že horko na cytokiny nepůsobí vůbec. Jejich hladiny se měnily podle toho, jak moc se člověku v sauně zvýšila tělesná teplota. Kdo se víc prohřál, tomu se hladiny některých cytokinů měnily víc. „Zajímavé je, že hladiny několika cytokinů se měnily v závislosti na tom, jak moc během saunování stoupla tělesná teplota. U počtu bílých krvinek jsme podobnou souvislost nepozorovali,“ říká Laukkanen.

Pro běžného saunare je to spíš dobrá zpráva. Půl hodiny v horku nevyvolá v těle nic, co by připomínalo zánět. Imunitní buňky se rozhýbou, ale poplašné signály mlčí.

Krev v sauně houstne

Vědci si všimli i dalších změn v krvi. Po sauně stoupl hemoglobin i hematokrit, tedy podíl červených krvinek v krvi. Zvýšil se i počet krevních destiček. Ženy měly hemoglobin a hematokrit nižší a destičky vyšší než muži, ale u obou pohlaví všechny tyto hodnoty po sauně rostly. U žen zůstaly bílé krvinky mírně zvýšené ještě půl hodiny po saunování.

Celkový objem krevní plazmy se přitom v průměru nezměnil. Zvýšení hemoglobinu a krvinek tedy nelze jednoduše vysvětlit tím, že se člověk v sauně vypotí a krev zahustí.

Posílení, nebo jen přesun?

Tady je na místě opatrnost. Lákavý titulek „sauna posíluje imunitu“ studie nepotvrzuje. Ukazuje jen to, že se imunitní buňky na chvíli přesunou do krve a pak zase zmizí. Nic neříká o tom, jestli tělo potom lépe odolává virům, jestli vzniká víc nových buněk nebo jestli má opakované saunování dlouhodobý účinek.

To přiznávají i sami autoři. Studie se týkala jediného saunování a jeho okamžitých účinků, a proto podle nich nelze dělat jasné závěry o dlouhodobém vlivu na zdraví. Monocyty, eozinofily a bazofily se neměřily odděleně a odkud přesně uvolněné buňky pocházejí, zůstává nejasné. Teplota se měřila v uchu, ne uvnitř těla, a účastníci byli lidé středního věku s rizikovými faktory, ne průřez celou populací.

Co víme z dlouhodobých dat

Zajímavé je výsledky postavit vedle dlouholetého finského výzkumu. Laukkanenův tým sleduje skupinu mužů z oblasti Kuopia už desítky let. V roce 2015 v časopise JAMA Internal Medicine popsal, že častější saunování souvisí s nižší úmrtností na srdeční choroby i z jiných příčin.

O dva roky později přišla studie o nemocech dýchacích cest. Muži, kteří chodili do sauny čtyřikrát a vícekrát týdně, měli zhruba o 41 procent nižší riziko těchto onemocnění než ti, kdo saunovali jednou týdně. Takové studie ale ukazují jen souvislost. Lidé, kteří chodí do sauny často, mohou být zdravější i z jiných důvodů.

Nová práce nabízí jeden z možných dílků skladačky. Pravidelné krátké „cvičné poplachy“ imunitního systému by mohly vysvětlovat část příznivých souvislostí. Prokázat to ale bude muset další výzkum, ideálně takový, který sleduje opakované saunování a skutečnou nemocnost.

Do té doby platí, co Finové praktikují po staletí: sauna je příjemná, pro většinu zdravých lidí bezpečná a tělo po ní na chvíli zpozorní. Kdo má nemocné srdce nebo potíže s tlakem, by se ale měl nejdřív poradit s lékařem.