Materiál by ztuhnul a zase se uvolnil v závislosti na pohybu. Tím by zpevnil ochablé svalstvo a umožnoval pohyb. Senior oblečený v takovém exoskeletu by nepotřeboval hůl ani žádné jiné pomůcky pro mobilitu.

Mark Miodownik, šestapadesátiletý profesor z University College London (UCL), se svým týmem na jednom takovém nositelném zařízení pracuje. Zastává názor, že senioři nechtějí po zbytek života chodit s holí a že ji jednou budou moci zahodit.

„Naše myšlenka je taková, že materiál zpevní daný sval a člověku poskytne oporu, ale když nohou přechází do dalšího kroku, umožní mu ho udělat,“ vysvětlil Miodownik. „Poznal by, že se chystá udělat krok, takže by ztuhnul a pak se uvolnil,“ dodal.

Dokonalé spojení

Profesor vysvětlil, že zpočátku by takové exoskelety napájely malé baterie, ale časem si dokáže představit, že by získávaly energii z těla nositelů. Došlo by tak k ještě většímu propojení mezi člověkem a exoskeletem.

Miodownik získal doktorát na Oxfordské univerzitě a pak působil jako materiálový vědec na univerzitách po celém světě. V současnosti vyučuje na UCL.

Švýcarští a italští vědci už v roce 2017 přišli s exoskeletem, který chrání seniory před nebezpečnými pády. Funguje tak, že čte algoritmus chůze a sám pozná, když hrozí pád. Aktivuje se motor, jenž pomůže nositeli vyrovnat rovnováhu.