Chřipkové epidemie bývají až na výjimky sezonním jevem. Propuknou zpravidla za sychravých dnů koncem října nebo v listopadu a odezní většinou v březnu či dubnu, s nástupem jara a teplejšího počasí.

Dá se očekávat, že podobně se zachová nový koronavirus SARS-CoV-2?

Pomohla morčata

Odpověď na tuto otázku virologové zatím neznají. Na shodnost reakce na změnu počasí ale nedoporučují spoléhat.

Co je obvyklé u běžných chřipkových virů, nemusí, i když může, platit pro nový koronavir, který vyvolává chorobu COVID-19, postupuje světem a nachází se za německým a rakouským rohem.

Buňky nového koronaviru na kolorovaném snímku z elektronového mikroskopu | zdroj: NIAID

O vlivu počasí na viry chřipky toho vědci ví překvapivě málo. První výzkumy tohoto vztahu se uskutečnily až v roce 2007. Tehdy virologové sledovali šíření chřipky mezi laboratorními morčaty.

Cíleně měnili hlodavcům teplotu a sledovali jejich stav. Zjistili přitom, že vyšší teploty a s nimi související vyšší vlhkost vzduchu šíření chřipky mezi morčaty výrazně zpomalily. Vědci to vysvětlili tím, že kapénky vykašlávaného viru se při vyšší vlhkosti neudrží dlouho ve vzduchu, navážou se na kapičky ve vzduchu a s nimi rychle spadnou k zemi.

Když je vzduch chladnější a sušší, což bývá na podzim a v zimě, viry mohou vzduchem poletovat déle a dál, což usnadňuje jejich šíření mezi lidmi.

Ian Lipkin, ředitel Centra pro infekce Kolumbijské univerzity v New Yorku, který se novým koronavirem zabývá, upozorňuje, že jeho šíření napomáhá i málo světla v zimních měsících. Sluneční (ultrafialové) záření pomáhá ničit viry, které člověk vykašle na povrchy předmětů. Na nich mohou viry po určitou dobu přežívat.

"Ultrafialové záření rozbíjí nukleové kyseliny, v podstatě téměř sterilizuje povrchy," cituje Lipkina magazín National Geographic.

Hledíme na jižní polokouli

Chřipka i nový koronavirus se lecčíms podobají. Jsou to respirační infekce. Virologové však upozorňují, že o novém koronaviru zatím ví příliš málo na to, aby mohli předpovědět, jak bude reagovat na změnu teploty a vlhkosti.

Epidemie koronaviru SARS, který je novému viru podobný, odezněla počátkem července roku 2002. Není však jasné, zda tomu napomohla změna klimatu, anebo opatření, které proti němu státy zavedly.

Jiný koronavirus, MERS, se objevil v září roku 2012 v Saúdské Arábii. A dokázal tam vzdorovat poměrně vysokým teplotám.

Nový koronavirus pronikl už do blízkovýchodních zemí i na jižní polokouli, do Austrálie a Brazílie, kde teď končí léto. Pro virology proto bude důležité sledovat, jak se právě tam bude šířit (anebo nešířit).