Skotové o tomto víkendu pořádají největší pátrání po lochneské příšeře za posledních 50 let. Dvě stovky lovců nestvůry se sjely k jezeru Loch Ness. Jsou vybaveni hydrofony, které dokážou odhalit podvodní zvuky, drony s infračervenými kamerami, profesionálními kamerami.

Objev příšery se přes nasazení špičkové techniky na akci pořádané Loch Ness Centre a výzkumným týmem Loch Ness Exploration přirozeně nedá očekávat. Vědecký průzkum v roce 2019 nenašel žádné stopy DNA, které by v jezeře příšera zanechala, připomíná žurnál Live Science. A už selský rozum napovídá, že obludný tvor by se v jezeře sotva uživil.

Fotografie lochneské příšery, kterou 21. dubna 1934 zveřejnil deník Daily Mail. | zdroj: Profimedia

Počínání Skotů se můžeme pousmát. Patrně si spletli dobu a možná i místo. Pravda, ‚lochneska‘ žila, ale v epoše dinosaurů, kdy se proháněla v praoceánech - také na území dnešního Česka. Obyvatelé skotské vysočiny však nemají stroj času, aby ji mohli spatřit...

Lochneskou mohl být šest až osm metrů dlouhý tvor s protáhlým krkem připomínající fiktivní nestvůru ze skotského jezera, který žil před více než 240 miliony let. Paleoantropologové ho pojmenovali Tanystropheus hydroides.

Živočich odpovídal tomu, jak v třicátých letech minulého století vykreslil lochneskou příšeru jeden z jejich „očitých svědků George Spicer: velký tvor s dlouhým úzkým krkem, připomínající prehistorické dinosaury.

U Tanystrophea hydroida se vědci dlouho přeli o jeho původ. Od roku 1852, kdy byly nalezeny jeho první fosilie, se nemohli shodnout, zda žil na souši, nebo ve vodě. Spor rozetnuly až modely kostry vytvořené experty z Curyšské univerzity pomocí výpočetní tomografie.

Detailní skenování fosilií pradávného živočicha, popsané v magazínu Current Biology, umožnilo provést digitální mapu kostry v kvalitě, která je při práci se skutečnými fosiliemi nemyslitelná. A když výzkumníci digitalizovaného Tanystrophea ‚oživili‘, bylo zjevné, že jeho domovem musela být voda.

Byl to dinosaurus z počátku éry těchto tvorů. Žil ve vodách oceánu Tethys, který se rozkládal i ve východní části současného Česka, na Moravě. V tomto období byly evoluční experimenty běžné, a tak vznikl tvor, jehož krk byl dvakrát až třikrát delší než tělo.

Vědci na fosiliích nalezli důkaz života ve vodě – rysy typické pro vodní či obojživelné živočichy, především nozdry na vrcholu čenichu, které se podobají dýchacím otvorům krokodýlů.

------------------------

Následující fikce ukazuje, jak by to mohlo vypadat, kdyby pradávnou lochnesku (T. hydroida) potkal člověk.