Slunce se krátce před zimním slunovratem sune nízko na obzorem a nic nenasvědčuje tomu, že se na něm děje něco mimořádného. Naše životadárná hvězda je však plná skvrn.

To je varovný signál, známka vysoké aktivity, která může odpálit erupce nejvyšší třídy X. Při těch hrozí rozsáhlé výpadky rádiového signálu a poškození pozemních elektrických sítí.

Server Space Weather píše, že počet slunečních skvrn se za poslední týden zvýšil desetkrát a Slunce teď vypadá jako „obří feferonková pizza“.

SUPER SUNSPOT GROUP DECAYING? This is a 4-day movie of the group of sunspot groups (a "super group") that was largely responsible for boosting the sunspot number to near 200. Hard to see development near the limb but recent images show many of the smaller spot have disappeared. pic.twitter.com/ra1ygwNQCo

— Keith Strong (@drkstrong) November 25, 2023

V oblasti skvrn vzniká velké množství slunečních erupcí, při kterých se magnetické siločáry od skvrn zamotají, vybuchnou a odrhne se obrovské množství vysokoenergetického materiálu ze sluneční korony do okolního vesmíru.

Pohled do pekelné brány

Nynější seriál skvrn odstartoval 18. listopadu, kdy se na severovýchodní straně Slunce, přivrácené k Zemi, objevila první skupina skvrn. Krátce poté následovala další skupina slunečních skvrn, která vytvořila stopu za první skupinou.

Vědci v této oblasti zaznamenali helioseismické otřesy, tedy vibrace povrchu Slunce.

„Oblast slunečních skvrn je teď tak obrovská, že „mění způsob, jakým celé Slunce osciluje“, píše portál Space Weather. „Skupiny skvrn se rozmnožily a vytvořily ohromující souostroví,“ líčí situaci astronomický web EarthSky.

V současnosti pozorované seskupení slunečních skvrn je největší v nynějším slunečním cyklu. Cykly sluneční aktivity trvají zpravidla 11 let. Jsou ohraničeny slunečním maximem, kdy je Slunce nejaktivnější a kdy se na něm zpravidla vyskytuje nejvíc skvrn, a slunečním minimem, kdy je naše hvězda nejklidnější a nejméně „pihovatá“. Nyní se blížíme maximu.

Jak sluneční skvrna vypadá zblízka, můžete vidět v animaci sestavené ze záběrů pořízených zrcadly teleskopu GREGOR, který stojí na kopcích kanárského ostrova Tenerife.

Sluneční skvrna, chladná piha na tváři naší hvězdy z teleskopu GREGOR. Kolem skvrny a výtrysků vidíte „zrna karamelového popcornu“, která mají rozlohu až 800 000 kilometrů čtverečních, jsou tedy velká zhruba jako Francie a devětkrát rozlehlejší než Česko. Teplo v „zrnech“ pohybuje plynem (plazmatem) k jasnějšímu centru. Odtud se plyn zase rozpíná směrem ke krajům. | zdroj: kredit-Leibniz Institute for Solar Physics

Je to pohled, který vám může připadat hrůzostrašný. Jako byste hleděli do pekelné brány.

Kdysi se také hvězdáři domnívali, že skvrna je díra do nitra Slunce. Jenže ve skutečnosti to je anomálie v magnetickém poli hvězdy. Skvrny jsou silná magnetická pole, nejsilnější na Slunci. Tryskají z nich magnetické siločáry.

A proč jsou skvrny černé? Protože mají nižší teplotu než jejich okolí. Jejich zbarvení je důsledkem jasnější okolní fotosféry. Kdyby se skvrna nacházela mimo Slunce, zářila by oranžově.

Bouře úchvatné i děsivé

Nynější kolosální shluk slunečních skvrn dosahuje průměru zhruba 200 000 kilometrů, což je patnáctinásobek průměru Země. Sluneční skvrny během několika posledních dnů uvolnily desítky slabších erupcí třídy C a čtyři středně silné třídy M.

Odborníci na EartSky varují, že v příštích týdnech mohou nastat další, a ještě silnější erupce včetně nejsilnějšího typu třídy X.

„Skupiny slunečních skvrn jsou oblastí našeho zájmu, protože označují oblasti, kde je magnetické pole Slunce velmi silné a složité. Tato složitá magnetická pole jsou náchylnější ke vzniku erupcí a výronů hmoty, proto je teď bedlivě sledujeme,“ cituje web Business Insider Daniela Verscharena, docenta vesmírné a klimatické fyziky na University College London.

Sluneční erupce mohou způsobit výrony koronální hmoty. To jsou mohutná mračna nabitých částic, která letí miliony kilometrů vesmírem. Částice, které se střetnou se zemským magnetickým polem, pak dokážou podnítit geomagnetické bouře v naší magnetosféře, která funguje jako ochranný štít planety. Masivní příval nabitých částic však nemusí zvládnout.

Geomagnetické bouře vyvolávají polární záře, jedny z nejúžasnějších úkazů, které můžeme spatři na obloze. Letos jsme je v Česku mohli vidět už třikrát.

Kromě polárních září je však geomagnetická bouře schopna poškozovat infrastrukturu závislou na elektřině a komunikaci. Když částice ze Slunce magnetický štít překonají, vytvoří se elektromagnetické pole, které do kabelů přivede extrémní proud.

Silná geomagnetická bouře tak může zničit transformátory v elektrických sítích, což by mělo za následek obrovské a rozsáhlé výpadky proudu trvající týdny a měsíce. A mohla by také vést k trvalému poškození satelitů, na které se všichni spoléháme při navigaci.

Mocná geomagnetická bouře odstartovaná erupcemi na Slunci, nazývaná Carringtonova událost, zasáhla Zemi v roce 1859. Tehdy zasyčelo v prvních telegrafech. Některé operátory zasáhl elektrický proud, jiní zase mohli odesílat zprávy, i když přístroj odpojili od sítě.

Dnes by masivní geomagnetická bouře nadělala nepoměrně větší škody, museli bychom patrně zvládnout dlouhodobý výpadek internetu. Mnozí vědci přitom upozorňují, že lidstvo není na silný úder Slunce připraveno a mohl by nás zaskočit podobně jako pandemie covidu-19.

Výzkum profesorky počítačových věd z Kalifornské univerzity v Irvine Sangeethy Abdu Jyothiové, publikovaný na webu Kalifornské univerzity (zde), upozorňuje na jeho možné důsledky pro globální internet. Ukazuje, že selhání mohou být katastrofální zejména v případě podmořských kabelů, které jsou jeho páteří. 

Ilustrace Země a její magnetosféry znázorněné křivkami magnetického pole. Magnetosféra chrání planetu kosmickým zářením a slunečním větrem. Síť šedého pozadí představuje hranici magnetosféry. Většina nabitých částic ze Slunce je odkloněna kolem Země. Některé jsou uvězněny a vedeny magnetickým polem Země směrem k polárním oblastem, kde ovlivňují atmosféru a způsobují polární záře. | zdroj: Profimedia