Sluneční skvrna, jak jste ji ještě neviděli. Zblízka je děsivá i krásná

5. 9. 2020 – 10:02 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Sluneční skvrna, jak jste ji ještě neviděli. Zblízka je děsivá i krásná
Sluneční skvrna pozorovaná teleskopem GREGOR. | zdroj: KIS

Neuvěřitelně detailní snímky sluneční skvrny pořídil evropský teleskop GREGOR. Podívejte se na ně v krátkém časosběrném videu.

Z našeho pozemského pohledu vypadá Slunce pořád stejně, jako neměnná jistota, která ráno vychází a večer zapadá. Teleskop však dokáže odhalit jeho pravou tvář, kterou je bouřlivá vybuchující koule chrlící hmotu i nabité částice. Dokládají to snímky z observatoře GREGOR, které ukazují ve vysokém rozlišení zachycenou sluneční skvrnu.

Úchvatný pohled, který nám dosud zůstával utajen. Leckomu může připadat hrůzostrašný. Tím spíš, když jsou snímky seřazeny do časosběrného videa a je z nich patrná dynamika naší hvězdy a její energie.

Záběry pořídili astronomové 30. července a tento týden je zveřejnil Leibnizův institut pro solární fyziku v německém Freiburgu.

content-1599063919-sun-gif zdroj: KIS

Nahlíženo zrcadly teleskopu GREGOR, který stojí na kopcích kanárského ostrova Tenerife, vypadá povrch Slunce jako karamelový popcorn. Konzumovat ho však nedoporučujeme, protože jeho teplota dosahuje 5500 stupňů Celsia.

Každé "zrnko popcornu", které je na snímcích vidět, měří v průměru 1600 kilometrů, je tedy velké zhruba jako Francie či Texas. Samotná sluneční skvrna má rozměr Evropy.

Díra do hvězdy?

Kdysi se pozorovatelé vskutku domnívali, že skvrna je díra do nitra Slunce. Na první pohled to tak může vypadat. Jenže ve skutečnosti to je anomálie v magnetickém poli hvězdy.

Skvrny jsou silná magnetická pole, nejsilnější na Slunci. Tryskají z nich magnetické siločáry, které, jak je ze snímků patrné, se vracejí zpět.

A proč jsou vlastně skvrny černé? Protože mají nižší teplotu než jejich okolí. Jejich zbarvení je důsledkem jasnější okolní fotosféry. Kdyby se skvrna nacházela mimo Slunce, zářila by oranžově.

Jehla na fotbalovém hřišti

Některé skvrny jsou tak velké, že je můžete vidět pouhým okem. Stačí si nasadit svářečský filtr a zaklonit hlavu. Jenže vidíte jen tmavé tečky, pihy na tváři naší hvězdy.

GREGOR, největší sluneční dalekohled v Evropě, dokáže tyto pihy přiblížit a rozeznávat detaily o velikosti už 50 kilometrů na povrchu Slunce. Vzhledem k velikosti Slunce (do jeho průměru by se vešlo 109 Zemí) a jeho vzdálenosti od nás (147 až 152 milionů kilometrů), to je jako pozorovat jehlu na fotbalovém hřišti (100 krát 50 metrů) ve vysokém rozlišení z výšky jednoho kilometru.

profimedia-0130036571 gregor 3 ku 2 Pohled na německý teleskop GREGOR zaměřený na Slunce | zdroj: Profimedia

Teleskop podstoupil upgrade a od července poskytuje vědcům snímky hvězdy s nejvyšším rozlišením, jaké kdy evropský dalekohled pořídil. Výzkumníci tak mohou odhalovat detaily slunečních skvrn a podrobně studovat magnetická pole, turbulence i sluneční erupce, které se na Zemi mohou projevit rušením radiových signálů.

Na Zemi už bouře předvídat umíme. K předpovědím slunečních bouří nám mohou pomoci nové nebo zdokonalené teleskopy, mezi které teď patří GREGOR.

Nové snímky Slunce z teleskopu GREGOR představuje na svém webu Institut pro solární fyziku v Leibnitzu.

---------------------------

A nakonec vás ještě "Macca" (Paul McCartney) upozorní, že byste ráno naši životadárnou hvězdu měli pozdravit. Beatles to udělali už v roce 1966 na albu Revolver.

zdroj: YouTube

Nejnovější články