Odpovídá asi miliardě hmotností Slunce a nachází se asi 12,8 miliardy světelných let od Země. Pochází tedy z doby jen 920 milionů let po Velkém třesku. Produkuje přitom více rentgenového záření, než kterákoli jiná černá díra z tohoto období.

Roste rychlostí 2,4násobku Eddingtonova limitu, což je teoretická hranice, kterou by neměla žádná černá díra překročit. Hmota padá do černé díry, zahřívá se a vyzařuje intenzivní záření. Vzniká tlak, jenž při určité rychlosti vybalancuje gravitaci černé díry a další hmota už dovnitř rychleji padat nemůže.

Extrémně rychlé výtrysky částic

Jenže tato černá díra jde proti proudu. Roste rychlostí mezi 300 až 3 000 hmotností Slunce ročně.

Kromě toho dochází v černé díře k výtryskům částic rychlostí blízko rychlosti světla. Může to způsobovat její rychlý růst, spekulují odborníci.

Objev může podle vědců objasnit, jak mohly vzniknout některé gigantické supermasivní černé díry tak krátce po Velkém třesku.