Nový Zéland je pověstný svými sopkami. Jedna z nich –Ngauruhoe – posloužila jako předloha pro Horu Osudu a pozadí úvodní bitvy. Pláně Gorgorothu nebo další mordorské scény byly točeny na svazích vulkánu Ruapehu.

Novozélandské ostrovy vděčí za svou existenci sopkám. Sopky je však jednou také mohou pohřbít pod hladinu.

Letos na to upozornila erupce vulkánu na novozélandském Bílém ostrově (White Island, domorodý název Maori Whakaari). Zahynulo při ní 19 lidí.

zdroj: YouTube

"Nejde o místo a čas, je to o tom, mít skutečný respekt ke všem nebezpečím, to je opravdu důležité," říká novozélandská vulkanoložka a Janine Krippnerová, která spolupracuje s programem pro sledování globálního vulkanismu na americkém Smithsonově institutu.

Ohnivý prstenec

Nový Zéland má velkou koncentraci sopek. Nachází se tam doslova peklo na Zemi – ohnivý prstenec, tedy pás čítající 450 spících i aktivních sopek.

Rozpíná se v délce zhruba 40 tisíc kilometrů. Line se přes pobřeží Indonésie, Filipín, Nového Zélandu, Mexika, Kalifornie, Japonska, Peru, Kolumbie a dalších zemí. Aktivní sopky se nachází také v západní oblasti Antarktidy.

Sopka na novozélandském Bílém ostrově. Při její erupci v prosinci zahynulo devatenáct lidí | zdroj: Profimedia

Ohnivý prstenec je zodpovědný za většinu světových zemětřesení a erupcí.

Tragická bilance

Na Novém Zélandu mají sopky tragickou bilanci. Tři příklady:

Na Štědrý den roku 1953 a vybuchla sopka Ruapehu na Severním ostrově. Roztavené bahno vykolejilo vlak. Zahynulo 150 lidí.

V roce 1886 v noci vybuchly všechny tři vrcholy hory Mount Tarawera na Severním ostrově. Erupce vypadala jako konec světa, jako scenérie z Mordoru: Intenzivní záblesk, zemětřesení, lávová fontána a obrovský oblak popela, který se táhl až šest kilometrů vysoko do nebes – byla to ukázka moci, která zabila více než 120 lidí.

O třicet let později se zhroutily stěny kráteru na Bílém ostrově. Zemřelo deset těžařů síry.

Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu, však pokládají sopky za posvátné. Zosobňují staré bohy a válečníky.  A byť sopky dokážou rozsévat zkázu mají i své světlé stránky. Díky nim je krajina Nového Zélandu krásná, epická a úrodná.

Sopky mají převahu

Stejně tak jako erupce, jsou nebezpečná zemětřesení, která Nový Zéland opakovaně zasahují. Budovy na ostrovech musejí být postaveny podle určitého kódu – se střechami, které vydrží velký tlak sopečného popela.

Pokud by ale nastala extrémní katastrofa, při které by se na obydlí valila horká a rychlá vlna hornin a plynu, zbyla by jediná možnost – říct ostatním o nebezpečí a dostat se co nejdál od nejhoršího.

Vědci uvádějí, že se mají o sopkách pořád co učit a předpovědi erupcí jsou obtížné.

Erupce mohou udeřit třeba až za deset tisíc let, anebo zítra. A i když každý chce mít v životě jistotu, vědci říkají, že základní pravidlo pro sopky zní: “nevíme”.

Jedna věc je ale jistá – erupce budou pokračovat s námi nebo bez nás. Sopky nad námi mají převahu.

Zdroj: ScienceAlert.