Psal se rok 2013, když geologové přišli s velkým odhalením: podvodní štítová sopka Tamu Massif v severozápadním Pacifiku je největší vulkán na Zemi! Důvěrně známá Mauna Loa tím ztratila dosavadní první místo mezi pozemskými sopkami. Nyní však nejnovější studie odvolává, co tvrdila - status největšího vulkánu Země se totiž opět vrátil k Mauna Loa. Co se mezitím stalo s obřím Tamu Massif?

Ne, nedošlo ani na jeho zmenšení ani chybu v původních měřeních. Tým geofyzika Williama Sagera, který v roce 2013 rovněž přinesl velké odhalení identity Tamu Massif, jenom detailněji změřil magnetické pole kolem podvodního vulkánu. Kdyby sopka nebyla ponořená, na podobný objev mohlo dojít už dříve. Její povaha však detailnějšímu poznání vzdoruje. Teprve nejnovější porce dat - výzkumnici museli získat a analyzovat na 4,6 milionu různých magnetických měření - tak ukázala, že Tamu Massif není jediným štítovým vulkánem, ale větší geologickou strukturou vytvořenou na mořském dně.

Štítové sopky samy o sobě patří mezi sopky "bezpečné" - namísto občasných explozí z nich totiž lávy vytéká postupně a pomalu, vytvářejíc tak pevninský masiv. Tuší se například, že právě štítové sopky jsou hlavními producenty kontinentů. Mauna Loa je svého druhu prozkoumána velmi dobře, víme tedy, že jde o jedinou sopku. Tamu Massif se však v nové studii jeví jako systém vícera sopek - ačkoliv je tedy co do rozměrů větší, nemůže držet postavení jediné největší sopky.

Krok nazpět, krok kupředu

Nová studie rovněž naznačuje, že Tamu Massif byl na Zemi aktivní alespoň tak dlouho, že si prožil minimálně jedno převrácení magnetického pole. Uvážíme-li, že na podobný jev dochází v řádu stovek tisíců či milionů let, napovídá nám tato skutečnost více o velkém stáří tohoto sopečného systému. To by mohlo obratem vysvětlit i jeho impresivní velikost.

Starší teze totiž předpokládaly, že takto velké formace nemůžou vyrůst jenom skrze rozpínání oceánského dna. Jenže Tamu Massif se rozkládá právě v místě, odkud se rozpínají tři takové oblasti. Zdá se však, že takový předpoklad mohl být mylný. Anebo ve velikosti Tamu Massif hraje roli cosi dalšího, o čem nemáme zatím tušení. Krom podmořského zasazení poznání sopky komplikuje i skutečnost, že aktivní byl systém v době, kdy byli dinosauři ještě Jiříci – zdejší vulkanismus zřejmě ustal již před 130 miliony lety.

Ačkoliv tak "sesazení" Tamu Massif z pomyslného trůnu vulkanismu může na první pohled působit jako špatná zpráva, ve skutečnosti jde jenom o další doklad toho, jak věda funguje. I pomyslný krok dozadu skrze rozšíření poznání mnohdy jenom přinese další porci otazníků, kterou budou muset řešit další studie.

Studie byla publikována v časopise Nature Geoscience.