Články s tagem: zemětřesení a sopečná činnost
Sopky mohou z Nového Zélandu udělat ohnivý Mordor
1. 1. 2020
|
Radek Chlup
Nový Zéland stvořily sopky. Vulkanologové upozorňují, že sopky ho také jednou mohou zničit.
Vulkanické minerály by mohly pomoci předpovídat sopečné erupce
2. 8. 2019
|
Radek Chlup
Vědci pomocí sopečných minerálů vypočítali, jak dlouho může být magma uloženo v nejhlubších částech sopečných systémů, což by mohlo pomoci při předpovědích nadcházejících erupcí. Jde o vůbec první odhady doby skladování magmatu poblíž hranice zemské kůry a pláště – moho.
Titul největší sopky na Zemi se vrátil k Mauana Loa
28. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Ve světě vědy častokrát platí, že nejnovější odhalení jevu, který je ve své kategorii "největší", má často jepičí život. Mnohdy totiž netrvá dlouho, než dojde na objev ještě "většího" jevu, který původního držitele prvenství pošle k šípku. Nejnovější případ aktuálně největší sopky na Zemi, havajské Mauna Loa, mezi takové situace ovšem nepatří. Dosavadní držitel rekordu, masivní vyhaslý vulkán Tamu Massif totiž o první místo přišel tak trochu vlivem vulkanologické technikálie v tom, co vlastně vulkán definuje.
Bahenní ostrov Zalzala Koh 'žil' jen šest let. Už opět zmizel pod hladinou moře
18. 7. 2019
|
Radek Chlup
Nic netrvá věčně, ani půda pod vašima nohama. Ostrov Zalzala Koh se v Arabském moři objevil teprve před šesti lety po velmi intenzivním zemětřesení, které si s sebou vzalo mnoho životů. Podle satelitních záběrů NASA se nyní ostrov opět vrátil pod vodní hladinou. Jde o přirozený proces dočasných ostrovů, které vznikají díky pohybu tektonických desek.
Vědci odhalili, proč Země není tropickým rájem. Mohou za to rovníkové srážky kontinentů
5. 5. 2019
|
Jan Toman
Při pohledu na teploměr se to možná nezdá, ale ve skutečnosti obýváme jedno z nejchladnějších období pozemského života. Zatímco v karbonu se světem táhly nekonečné džungle, v druhohorách dinosauři prospívali od pólu k pólu, a ještě během raných třetihor nebylo po zalednění ani stopy, dnes svírá polární oblasti naší planety led a sníh. Zatímco střídání dob ledových a meziledových v posledních statisících let ovlivňují hlavně změny při pohybu Země kolem slunce, výrazně delší výkyvy pozemského klimatu zůstávaly dlouho záhadnou. Nová studie ale přesvědčivě argumentuje, že za nimi stojí srážky kontinentů.
Turecko chce změnit podobu včasného varování před zemětřeseními
22. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Předpovídání zemětřesení je jedním z těch oborů, u kterých navzdory půlstoletí činnosti došlo k velmi malému pokroku. Změnit by to nyní chtěl nový detektor, který Turecko ve spolupráci s agenturou NASA otevřelo v Istanbulu. Jde o první výstřelek podobného druhu, který by seizmickou predikci chtěl obohatit také o mobilní aplikaci. Na předpovědi otřesů by se tak mohl teoreticky podílet každý z nás.
Sopečná apokalypsa v době kamenné možná nebyla pro lidi tak zdrcující
12. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Jedním z opakujících se námětů postapokalyptických knih a filmů je nukleární zima v důsledku obrovského množství prachu vrženého do atmosféry při atomové válce. Dávní lidé si možná něco takového opravdu zažili, samozřejmě však nešlo o atomový výbuch. Před 74 tisíci lety došlo k erupci vulkánu Toba na Sumatře. Byl to největší sopečný výbuch v posledních dvou milionech let.
Erupce sedmé kategorie mohou způsobit apokalypsu. Možná ještě během našeho života
27. 3. 2018
|
Jan Toman
Mezi různými druhy katastrof spadají sopečné výbuchy mezi ty nebezpečnější. Jak výmluvně dokazují třeba starověké Pompeje, i docela běžné erupce mohou pod přívalem lávy a popela pohřbít celá města. V posledních letech upoutaly pozornost veřejnosti takzvané supervulkány – sopky, které dokáží při jediné erupci vychrlit přes tisíc krychlových kilometrů materiálu. Navzdory jejich ničivé síle jsou ale výbuchy takovýchto sopek extrémně vzácné. O něco menší erupce, které bychom ale stále mohli zařadit do škatulky "kataklyzmatické", však nastávají daleko častěji. Co o nich vlastně víme a dokážeme je alespoň do určité míry předvídat?