Je to už rok, co Elon Musk oznámil, že chce vybudovat flotilu kosmických lodí Inteplanetary Transport System (původně pojmenovaný jako Mars Colonial Transporter), které by díky superraketě BFR (Big Falcon Rocket, také jde však o odkaz na zbraň ze střílečky Doom) měly zvládnout vynést až stočlennou posádku k Marsu.

Původní optimistickou ambicí byl první test plavidla ITS kolem roku 2021 a možný meziplanetární let pak v roce 2023. Jen pro srovnání, NASA vidí svůj let mnohem menší lodi k Marsu jako možný nejdříve kolem roku 2035. Ultimátním cílem SpaceX pak bylo do sta let na Rudé planetě vybudovat kolonii o milionu lidí.

Bylo by jen obtížně podtrhnout, o jak manickou vizi šlo. V éře, kdy je jedinou funkční pilotovanou lodí půlstoletí starý ruský Sojuz, NASA poslala na odpočinek svůj znovupoužitelný raketoplán a jeho nástupce Orion připomíná spíše záběry z programu Apollo, byla představa obří ITS přepravující desítky či stovky lidí k Marsu podobná spíše vědeckofantastickému filmu než možné realitě.

Kritici správně připomněli, že SpaceX sama svou znatelně menší lodí Dragon 2 ještě nevypustila do kosmu jediného člověka, takže její navazující ambice jsou poněkud fantaskní. Pochybnosti vzbuzoval i koncept rakety BFR, jejíž první stupeň měl obsahovat 42 raketových motorů Raptor – to vyvolává vzpomínky na nespolehlivý první stupeň sovětské lunární rakety N1 se 30 motory. N1 si přitom připsala čtyři starty, které během desítek sekund skončily čtyřmi haváriemi.

Cíl: Rudá planeta

Jinými aspekty však Muskova vize naopak dávala smysl. Zatímco NASA například plánuje svou marťanskou loď (zatím neznámého designu) zřejmě budovat modulárně ve stylu Mezinárodní vesmírné stanice, SpaceX chtěla ITS celou postavit levněji a bezpečněji na Zemi a vynést ji na jediný start. Jelikož chemické rakety však stále nedovedou vynést celý náklad potřebný pro let k Marsu, skoro prázdná ITS měla na oběžné dráze počkat na sérii dotankování a dozásobování potřebných pro meziplanetární let.

Chytře to spojuje ideu modulárních konstrukcí (nutnost více startů kvůli omezené kapacitě raket) se snazší prefabrikovatelností hlavních komponentů na Zemi. Šalamounsky SpaceX vyřešila i redundanci techniky pro let do hlubokého kosmu. Kde chce NASA testovat komponenty své lodi po celé desetiletí na oběžné dráze Měsíce, aby zaručila, že bude na osamocené plavidlo v hlubokém kosmu stoprocentní spolehnutí, SpaceX chce jednoduše vypustit více lodí najednou. V případě problémů na jedné by nešťastníkům jednoduše pomohly posádky sesterských plavidel.

Právě včera to přitom bylo devět let, co raketa Falcon 1 společnosti SpaceX vynesla svůj první náklad. Před třemi lety působila ambice SpaceX zachraňovat první stupně své následující rakety Falcon 9 pro další použití (a zlevnění ceny startu) také ještě bláhově. Od té doby se však přistávání prvních stupňů Falconu 9 stalo rutinou a tabulky cen ve srovnání s konkurenční společností United Launch Alliance ukazují, že SpaceX již nyní let do kosmu až čtyřnásobně zlevnila. Aktualizaci marťanských vizí proto mnozí netrpělivě očekávali.

zdroj: SpaceX Loňská vize ITS

O rok později

Nejprve technické novinky. Dle očekávání došlo na představení o něco zmenšené verze lodi ITS (přezdívané MiniITS) a nosiče BFR. Nově se zdá, že "MiniITS" prozatím plně nahrazuje loňskou vizi, a došlo na její další přejmenování – tentokrát jsou jak nosič, tak i loď na jeho špici známé souhrnně jako BFR.

V prvním stupni zmenšené superrakety má nyní pobýt "pouze" 31 motorů Raptor oproti původním 42. SpaceX své Raptory prozatím úspěšně otestovala při 42 pokusných zážezích trvajících při nejdelším testu přes 100 sekund. Došlo také na úspěšné otestování obří kompozitní palivové nádrže na podchlazený tekutý kyslík.

V součtu by zmenšená loď BFR při délce 48 metrů a šířce devíti metrů měla být o něco málo větší než orbitální stupeň raketoplánů STS. Ten byl dlouhý 37 metrů a široký 23 metrů (včetně rozpětí křídel). Uvnitř však na posádku bude čekat až 825 metrů čtverečního prostoru – jenom o 106 metrů čtverečních méně, než kolik činí vnitřní prostor Mezinárodní vesmírné stanice.

Na oběžnou dráhu bude systém moct vynést 150 tun, včetně až 40 lidí. Zpátky na Zemi se může vrátit s 50 tunami. Aerodynamické zkoušky si pak vynutily přidání malého delta křídla na zádi. V součtu by raketa BFR měla disponovat vyšší nosností než slavný Saturn V z éry Apolla, ale díky znovupoužitelnosti by cena startu měla být nižší než u Falconu 1. Alespoň podle projekcí SpaceX.

Zbytek přednášky se přitom věnoval zejména revolučním aplikacím podobně velkého plavidla, jimiž by SpaceX ráda vývoj a marťanský program financovala. Již loni zněl pro mnohé zajímavěji především nápad využívat ITS pro lety dále za Mars. Jednotná, masově produkovaná konstrukce by mohla stejně dobře sloužit pro více typů misí.

Letošní vize v tom pokračovala – loď BFR by nově mohla levně vynášet obří satelity až o průmětu devíti metrů, stejně jako na jediný zátah doplnit roční zásoby pro Mezinárodní vesmírnou stanici, či sem vynést několik nových modulů. SpaceX by skrze ní také mohlo nabídnout dopravní prostředek pro Zemi – z jednoho místa na planetě byste se mohli dopravit kamkoliv během jediné hodiny.

Krom budování Muskova vysněného Mars City na Rudé planetě by ITS mohla rovněž pomoct budovat lunární základu na oběžné dráze Měsíce i na povrchu. Bez dotankování na Měsíci by sem zvládla na jeden let dopravit zásoby a posádku.

S trochu nadsázky lze říct, že zatímco NASA by svou meziplanetární loď ráda testovala na oběžné dráze Měsíce skrze stanici Deep Space Gateway (na níž dle smlouvy podepsané rovněž na Mezinárodním astronomickém kongresu bude spolupracovat i Rusko), SpaceX by totéž testování chtěla realizovat skrze komerční lety v okolí Země. Sérii diametrálně odlišných aplikací BFR lze však vnímat i obráceně – jako tápání nad tím, jak bude vlastně vývoj tak silného nosiče a lodi vlastně zaplacen.

zdroj: SpaceX Vize BFR na lunární základně. 

Oči upnuté k nebesům

"Přednáška ukázala, že SpaceX na konceptu letů k Marsu pracuje. Viděli jsme propracovanější plány, korekce návrhů i nové aplikace včetně Měsíce, nebo pozemského cestování, což může pomoci tento program zaplatit," hodnotí přednášku Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz, který se tématice dlouhodobě věnuje. 

V součtu tak se během uplynulého roku žádné větší změny nekonaly. Redesign tak v zásadě reaguje na hlavní oponenturu loňské vize, aniž by stále ztrácel lví díl svého futuristického apelu. Technické výzvy budou stále obrovské – ale již o něco méně než v případě lodi pro sto lidí. Za uplynulých 13 měsíců přitom SpaceX v reálu pouze separátně otestoval hlavní komponenty systému. Přitom stále plánuje k Marsu letět už v roce 2024. I letos tak lze vznést prakticky stejné námitky jako loni – Muskova vize je ve všech ohledech přebujele velikášská.

Na to si však jeho kritici i zastánci (a akcionáři) vlastně už dávno zvykli. Nakolik se všechny jeho sny podaří naplnit, zatím můžeme jen hádat. Na Mezinárodním astronomickém kongresu byl však Muskův vliv znát i za hranicemi jeho přednášky. Společnost Lockheed Martin totiž jen pár hodin před ní představila vlastní vizi plavidla pro let k Marsu – z něhož si nelze nevšimnout jisté podobnosti s ITS/BFR včetně stejného režimu přistání.

Lockheed by samozřejmě nejraději koncept prodal NASA, která sama design marsovského přistávacího modulu stále postrádá, kopírování dalších nápadů SpaceX je ovšem evidentní i u dalších konkurentů Blue Origin či zmíněné United Launch Alliance. Pokud si i oficiální mise NASA pár Muskových nápadů vypůjčí, nebude to překvapivé.

Elon Musk tak vlastně nemá co ztratit. Šílené vize jsou s jeho jménem a společností natolik spojené, že nikdo neočekává nic menšího. Svět má díky nim poprvé od 60. let znovu oči v naději upnuté k nebesům, a ač nás v tomto ohledu dost možná časem čeká další kocovina a vystřízlivění, jenom samotná vidina nových horizontů již nakazila optimismem i další kosmické společnosti. I pokud se tak Muskovi nakonec nepodaří plně uspět, už svou samotnou rétorikou zvyšuje šanci, že jeho cíle alespoň z části dosáhnou jiní. A to je vlastně více, než co kosmický program za poslední tři desetiletí sliboval.

zdroj: Lockheed Martin Znovupoužitelná loď od Lockheed Martin.