Na nízké oběžné dráze kolem Země se nachází víc než 7 900 družic. Do roku 2027 by tento počet mohl vzrůst na několik set tisíc.

Kromě toho na orbitě poletuje už víc než 130 milionů (některé odhady připouští až 100 bilionů) kusů vesmírného smetí, většinou do průměru jeden centimetr. Tyto částečky se dají přirovnat k vystřeleným projektilům.

Na Měsíci jako na Zemi?

Opakování stejného scénáře teď hrozí také na oběžné dráze Měsíce, varují ve studii publikované na stránkách Advanced Maui Optical and Space Surveillance Technologies Conference Surabhi Bhadauria a Carolin Fruehová z Purdueovy univerzity.

Animace ukazuje vesmírné objekty vytvořené člověkem, které jsou v katalogu amerických vesmírných sil. Červené objekty jsou na oběžných drahách blízko Země. Zelené objekty obíhají v cislunární oblasti mezi Zemí a dráhou Měsíce. | zdroj: kredit-Purdue University/Carolin Fruehová

„Na Měsíci schází radary, které zaznamenávají kosmický odpad kolem Země, některé informace si proto musíme domýšlet,“ upozorňuje na univerzitním webu profesorka aeronautiky a astronautiky Fruehová.

Už teď začíná být lunární prostor chaotický. V roce 2022 například na odvrácenou stranu Měsíce dopadl raketový nosič, o němž se předpokládalo, že patří společnosti SpaceX. Teprve později byl identifikován jako součást nosiče čínské mise Dlouhý pochod.

Na vzdálenost 18 kilometrů (v kosmických rychlostech jejich překonání může trvat sekundy) se nedávno u Měsíce potkaly satelity LRO patřící NASA a KPLO, který vyslala Jižní Korea.

V příštím desetiletí už plánují vlády a soukromé společnosti jako SpaceX a Blue Origin a další až na 100 lunárních misí. Nevypadá to jako závratné číslo, ale Měsíc má menší průměr než Země, takže oběžná dráha kolem něj nabízí méně prostoru.

Schází mu také atmosféra, která urychluje pád satelitů na nízké oběžné dráze a čistí alespoň část prostoru.

Pokud se Měsíc v tomto století stane novou základnou pro lety do hlubokého vesmíru, snadno by situace na něm mohla být horší než kolem Země.

Zatím tušíme, co se tam děje

„V současnosti do lunárního prostoru ještě tolik misí nelétá. Proto tušíme, co se tam děje. Ale protože zatím nemáme u Měsíce zavedený monitoring, mnoho informací nám schází,“ říká Fruehová.

U sond a satelitů, které létají k Měsíci na vědecké mise, je trajektorie obvykle známá. Mnoho dalších objektů – horní stupně raketových nosičů, ale také trosky starých sond a nosičů – se nám ale nehlásí, a snadno mohou v okolí Měsíce skončit i po desítkách let poté, co oběhly Slunce.

Výkonné radary na Měsíci v dohledné době nepostavíme, chybějící informace bychom však mohli získat pomocí dalekohledů. Autoři studie navrhli metodu, jak pomocí optických teleskopů získat informace o objektech v okolí Měsíce, jejichž dráhu by bylo možné dopočítat.

Klíčové je zejména zaměření teleskopů na specifické, Sluncem dobře osvětlené části okolí Měsíce. Pak bychom mohli sledovat přílet a rozpad neznámých objektů.

Metoda je použitelná především pro objekty, které obíhaly Slunce, ale dostanou se znovu do sféry vlivu Země či Měsíce. Jedním z takových případů byl objekt J002E3, který byl identifikován jako nosný modul z Apolla 12. Dalším byl asteroid 2010 QW1, v němž byl odhalen horní stupeň Dlouhého pochodu-3C z čínské mise Chang'e-2.

Lunární Wild West

Bez detekčního systému přímo na povrchu Měsíce se časem neobejdeme. Odhalit smetí na dálku pomocí pozemských teleskopů by však mohl být první krok v civilizovaném využívání zdrojů Měsíce, píší autoři studie.

Pokud se ale vyplní plány na ekonomické využívání lunárních zdrojů, mohou jít ohledy na prostředí Měsíce snadno stranou. Na konci tohoto století by se Měsíc mohl stát osmým kontinentem naší planety.

Podle odhadů by na něm mohla už za dvě desítky let existovat ekonomika napojená na ekonomiku pozemskou v hodnotě 30 miliard dolarů. A na konci století by její výkon mohl být o řád vyšší.