Vědci vyzývají vlády, aby začaly plánovat opětovné osídlení Země po globální katastrofě. Ve studii publikované na databázi arXiv navrhují vytvořit záložní systém ukládání dat na Měsíci a později také na Marsu.

Vytvoříme lunární megacloud?

Skupina expertů upozorňuje na civilizační hrozby, jakými jsou výhružky ruského vedení jaderným útokem, klimatické změny, viry, bakterie, asteroidy, komety, záblesky gama záření…

„Rizika globální katastrofy bývají opomíjena, protože jsou neočekávaná a do značné míry bezpříkladná. Komplexní záloha dat mimo Zemi by přitom byla důležitá pro naši schopnost zotavit se z globální katastrofy,“ řekl magazínu Universe Today Carson Ezell, student Harvardovy univerzity a ředitel iniciativy Space Futures, který je hlavním autorem studie.

Podle vědců je skvělou příležitostí pro projekt chystaná mise Artemis, v níž se počítá se základnou na Měsíci.

„Jakmile bude postavena lunární základna, měla by být vybavena počítačovým systémem, který zálohuje všechny informace potřebné k restartu života na Zemi,“ cituje Universe Today Aviho Loeba, profesora na katedře astronomie Harvardovy univerzity a spoluautora studie.

„Systém by měl uchovávat informace o všech formách pozemského života a všech důležitých lidských výtvorech, včetně knih, hudby a obsahu internetu. Lunární úložiště dat by sloužilo stejnému účelu jako cloudové zálohování, které jsem si pořídil ke svému počítači. Za jasné noci se ostatně Měsíc jeví jako ten nejlepší ‚mrak‘ pro ukládání a obnovu dat,“ vysvětlil Loeb.

Příliš křehká civilizace

Další autor studie Alexandre Lazarian, který je profesorem astrofyziky na katedře astronomie Univerzity Wisconsin-Madison, přirovnává záložní systém ukládání dat k záznamníku letových údajů, známému jako černá skříňka, který vyšetřovatelé používají k určení příčiny leteckého neštěstí nebo nehody.

„Černá skříňka nemůže zachránit životy lidí v letadle, ale může zachránit životy lidí v jiných letadlech. A v mnoha případech to například nebyl hardware, ale lidská chyba, která vedla k havárii,“ připomíná astrofyzik Lazarian.

Datoví experti odhadují, že uložené množství knih, článků, filmů, genetických údajů, snímků Země a dalších informací by zabralo přibližně 1,07 x 10¹⁶ bajtů. Všechna tato data mohou být převedena do úložiště během jednoho, maximálně dvou let rozvíjenou technologií vysokorychlostního laserového přenosu.

Profesor Lazarian zdůrazňuje, že záložní systém by neměl být vytvářen s myšlenkou „budeme zničeni“, ale s vědomím, že „můžeme být zničeni“. „Jsme velmi zranitelná a křehká civilizace, která se nachází ve velmi nebezpečné době, kdy se sama může zničit,“ varuje vědec.

Varování z vesmíru

Autoři ve studii upozorňují, že jedno z nejdůležitějších varování pro naši civilizaci může pocházet z vesmíru. Za možný důvod, proč jsme dosud nezaznamenali technologické známky existence vyspělé mimozemské civilizace, označují jejich křehkost.

„Civilizace nemusí existovat dlouho. Jakmile se dostanou do pokročilé průmyslové fáze, mohou se opravdu snadno zlikvidovat,“ vysvětluje Lazarin.

Aby bylo možné zálohovat data v globálním rozsahu, musí to být mezinárodní projekt, do kterého budou přispívat jednotlivé státy, upozorňují autoři studie. „Takový společný postup by nám umožnil rozpoznat naše sdílené hodnoty, což by zlepšilo naše vyhlídky do budoucnosti,“ řekl magazínu Universe Today vedoucí studie Carson Ezell.

Vytvoříme také lunární spermabanku?

Plán načrtnutý ve zmíněné studii, není jediným projektem, který by měl umožnit opětovné obydlení planety po globální katastrofě. Tým Jekana Thanga z americké vesmírné agentury NASA loni na konferenci Institutu elektrotechnického a elektronického inženýrství pro letectví a kosmonautiku představil plán na lunární „Noemovu archu“ (záznam přednášky tady).

Podle projektu Thangova týmu by pod povrchem Měsíce měly být v kryomodulech, tedy hermeticky uzavřených schránkách s hluboce zmrazeným obsahem, uloženy pohlavní buňky 6,7 milionu pozemských druhů, zejména lidí.

Všechny vzorky by se daly na Měsíc dopravit během 250 letů. „Není to bláznivé. Samotné nás překvapilo, že tenhle plán je proveditelný,“ říká ve videu k projektu měsíční spermabanky letecký a strojní inženýr Thanga.