Hlavy vzhůru! Nastává superúplněk s velkým Měsícem. Vyvrcholí v pátek 12. srpna ve 3:35 SELČ.

Letos jsme byli svědky už tří superúplňků (jinak superměsíců), a to v květnu, červnu a červenci. Srpnový bude čtvrtý a poslední.

Chyba není na obloze, ale ve vašem mozku

Měsíc, věrný souputník Země, se předvede v plné parádě. Bude na opačné straně od Země než Slunce. Naše hvězda tak osvítí celý jeho kotouč. Navíc se Měsíc přiblíží po eliptické dráze nejbližšímu bodu k Zemi, označovanému perigeum. Od naší planety ho bude dělit pouhých 363 tisíc kilometrů, zatímco jindy může být vzdálen až 405 tisíc kilometrů, informuje web Space.

Žlutý kotouč bude při pohledu ze Země až o 15 procent větší než za průměrného úplňku. A bude také jasnější – pokud nám ovšem Matka příroda dopřeje jasnou oblohu.

Anomalistický Měsíc – doba oběhu přírodní družice Země po eliptické dráze. Přímka spojující perigeum a apogeum (body na dráze, kdy se Měsíc nachází nejblíž k Zemi a nejdál od ní), která se nazývá apsid, se v prostoru stáčí ve směru oběhu. | zdroj: Profimedia

Největší se nám však Měsíc bude jevit u horizontu. Říká se tomu měsíční iluze.

Ve skutečnosti je přitom Měsíc v blízkosti horizontu o víc než 1,5 procenta menší než na obloze, protože od pozemského pozorovatele je o téměř jeden poloměr Země dál.

O tom, že chyba ve velikosti Měsíce není na obloze, ale ve vašem mozku, se můžete přesvědčit tak, že si z papíru vytvoříte ruličku. Při pohledu do ní uvidíte, že Měsíc se nezvětšil. Ověřit to můžete také fotografiemi Měsíce u horizontu a u zenitu.

Chybu našeho vnímání vysvětluje teorie „relativní velikosti“. Z ní vyplývá, že velikost objektu, kterou vnímáme, závisí nejen na velikosti jeho obrazu na sítnici, ale také na velikosti objektů v bezprostředním vizuálním okolí.

Jsme zkrátka zvyklí, že vzdálené objekty jsou ve skutečnosti velké. A právě v okolí takových objektů, jakými jsou třeba vzrostlé stromy, věže kostelů nebo vrcholky hor, vídáme vycházející nebo zapadající Měsíc.

Tak velká vzdálenost, jaká nás dělí od Měsíce, je však mimo naše chápání a mozek tuto informaci vyhodnotí jako obrovský objekt.

Je to starý klam

Až Měsíc zase vystoupí nad výš horizont, kde jej nemůžeme s žádnými pozemskými objekty porovnávat, iluze mizí. Jeví se menší, vidíme ho v reálnější velikosti.

Tento klam vysvětluje obrázek Ebbinghausovy iluze.

Ebbinghausova iluze. Dva oranžové kruhy mají stejnou velikost; ten vpravo se však zdá větší. Inu, nikdo není dokonalý. | zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

Iluze velkého Měsíce dosáhneme také pomocí fotografie přes dlouhoohniskový objektiv. Při pohledu do silně zvětšujícího objektivu se nám nezvětší jen kotouč Měsíce, ale i pozemské objekty, které jsou ve velké vzdálenosti od pozorovatele.

Kombinace superúplňku a východu či západu Měsíce je každopádně ideální příležitostí, abyste si ověřili, že váš mozek má daleko k dokonalosti.