Šťastní zaměstnanci makají víc (a líp)

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

… K takovému závěru dospěla studie Oxfordské univerzity. Povšimnout by si jí měli zejména zaměstnavatelé a manažeři.

Charlie Chaplin v Moderní době (1936) jako šťastný – a zároveň vyšinutý – zaměstnanec, který ve firmě nadělal paseku

Charlie Chaplin v Moderní době (1936) jako šťastný – a zároveň vyšinutý – zaměstnanec, který ve firmě nadělal paseku,zdroj: Profimedia.cz

Traduje se, že spokojenější zaměstnanec je výkonnější. Zaměstnavatelé i manažeři některých firem to berou vážně. Koneckonců, baťovská pracovní politika směřovala k tomu, aby zaměstnanci byli šťastnější než u konkurence.

Jak vztah štěstí a produktivity vyčíslit je však složité. Nedávno se však o to pokusil tým Oxfordské univerzity. Jeho studie o štěstí a produktivitě zjistila, že pracovníci jsou o 13 procent produktivnější, když jsou šťastní. To znamená, že zaměstnavatelům mohou pomoci k vyšším ziskům.

Výzkum byl přitom prováděn v místě, kde si pracovní spojenost můžeme jen stěží představit – v callcentrech britské telekomunikační společnosti BT.

Není telemarketér jako telemarketér

Výzkum prováděl tým Oxfordské univerzity pod vedením Jan-Emmanuela De Neve s přispěním dalších institucí. Pracovníci z telekomunikací společnosti BT, typicky telemarketéři, v průběhu šesti měsíců vyplňovali každý týden dotazník hodnotící posledních sedm dní.

Spolu s tím autoři sledovali i jejich docházku, efektivitu prodeje, spokojenost zákazníků, pracovní hodiny i dovolené. Výsledná data byla upravena i podle převládajícího počasí v daném týdnu, aby vzestup či sestup štěstí nemohl být ovlivněn tím, kdy je venku svítí slunce a kdy prší.

profimedia-0174274342chaplin2

A ještě jednou dělník Chaplin, ze kterého štěstí při práci jen tryská,zdroj:Profimedia.cz

V součtu data ukázala jasný vztah mezi tím, kdy byli zaměstnanci šťastnější, a tím, kdy byli produktivnější. Suma odpovídá zmíněnému nárůstu až 13 procent v jejich produktivitě.

Nelze ji přitom vysvětlit jenom tím, že šťastnější zaměstnanci raději dělají přesčasy – jsou podle autorů skutečně efektivnější v prodejích a náboru nových zákazníků během stejného časového rámce jako zaměstnanci méně spokojení.

Jak však šťastného, či spíše šťastnějšího pracovníka získat? Skoro se chce říct, že štěstí si za peníze nekoupíš – ačkoliv je mzda samozřejmě klíčovou prerekvizitou k zaměstnání, na seznamu priorit šťastnějších zaměstnanců byl podle oxfordských výzkumníků co nejvyšší plat na vrcholu není.

Významnější jsou spíše jiné faktory – nejen časová flexibilita, nefinanční benefity a atmosféra na pracovišti, ale i možnost ovlivňovat další vývoj společnosti a mít reálnou šanci na další pracovní růst. Záleží samozřejmě i na typu povolání.

Některé obory umožňují menší flexibilitu, jiné menší růst. V součtu však doposud nebylo prokázáno spojení mezi štěstím zaměstnance a výhodami pro produktivitu tak silně jako v této práci.

„Zjistili jsme, že když jsou zaměstnanci šťastnější, pracují rychleji a tím, že realizující více hovorů za hodinu, převádějí více zákazníků ke společnosti,“ řekl k závěrům studie De Neve.

Bylo by překvapivé, kdyby výsledek s tak velkým množstvím dat zvýšení produktivity, o víc než desetinu, neplatil také u oborů jiných.

Kolik stojí štěstí?

Výsledek by každopádně měl motivovat zaměstnavatele k vyšší péči o zaměstnance. Jenže data mají i svá úskalí.

Zaměstnávání není jenom čistou volbou mezi efektivitou a příjmy. Roli hrají i výdaje na zaměstnance či benefity. Pokud si někdo spočítá, že techniky, které přivedou zaměstnance k vyššímu štěstí, jsou jednoduše dražší než "zisk" ze šťastnějších, produktivnějších pracantů, může být efekt i zcela opačný – jednoduše proto, že i péče o spojenost pracovníků nebude zadarmo.

Co si však z dat oxfordské studie odnesou zaměstnavatelé a manažeři, zůstává každopádně jen na nich.

Studie byla publikována v časopise SSRN Electronic Journal.

Tagy: štěstí zaměstnanci zaměstnavatelé produktivita věda a poznání vědecký výzkum a studie